mého chozi hledagici t., ty (Marie) jsi proſyeczy PassNitr. 2ᵇ, (matka) tak mluwyeczy Vít. 56ᵃ, (liška) velmi lačna gsucy Baw. 79, ſeḋecy Ben. Gen. 21, 16, bogeczy ſe t. 27, 42, (dcera) ſlyſſeczy ChelčP. 2ᵇ, (žena) ſtogeczy t. 83ᵇ, Libuše ſlyſſecy Háj. 9ᵇ, Vlasta to ſlyſſecy t. 19ᵃ, žena bogecy ſe t. 39ᵃ, křičecy t. 101ᵃ, na loži leżecy usnula t. 99ᵇ, modlécy ſe a proſecy t. 6ᵇ a j., Dorota gſuczy obtížena KolČČ. 291ᵇ (1559), která młuviła řkucy Br. Ezech. 35, 12, (žena) wygducy odešla t. Deut. 24, 2, widucy žena t. Gen. 3, 6, prawěcy t. 39, 19, loměcy rukama t. Jer. 23, 12, ozdoběcy ſe t. Oz. 2, 13, (Rebeka) magjcy vědérce t. Gen. 24, 45, obrácena gſucy t. Jer. Pl. 1, 8 atd.; včiněcy Nudož. 60ᵇ a j., gſaucy a gſucy, budaucy a buducy Rosa 143, trhagecy a trhagjcy t. 146 a j., weducy, wolagecy, činěcy, milugecy vel wedaucy, wolagjcy, činjcy, milugjcy t. 134 sl., 148, 149, buducy Dolež. 97, gſucy t., ležecy t. 104, wolagecy t. 100, wolagjcy Tham 1801 str. 100, hynaucy t. 110; – místo -ci jest odsutím -c: (svódnicě) šlojieř neſucz neb záponku prodawayucz Hrad. 101ᵃ, liška mnieše oklamagicz čbána t. 130ᵃ, (Savina) počě sě modliti a rzkucz Pass. 473, (Maria) nalezena jest magicz v životě Comest. 219ᵃ, (mísa) wažecz Ben. Num. 7, 79, křičela jest proſecz Chelč. P. 83ᵃ, mlčecz běžala Háj. 468ᵃ, přítomna gſuocz m. jsúc KolČČ. 68ᵃ (1549), žena gduc za ním Br. Gen. 19, 26, pohubena gſuc t. Jer. 4, 30, gſuc zbavena t. Lev. 26, 43, žena počnuc porodí t. 12. 2 atd.: včinjc Nudož. 60ᵇ vedle -cy, ffaukagjc, hnigjc, sedjc Drach. 97, 106, 114, weduc, wolagec atp. Rosa 152 a j. vedle -cy, wolagjc Tomsa 256, ležjc t. 281, hynauc t. 313, wolagic v. -jcy Tham 1801 str. 100, hynauc v. -aucy t. 110, ležic, chodic, učic, ſlyſſic t. 1811 str. 57, wezauc, pigjc, hnauc Dobr. Lehrg.² 220 atd., nesouc, těšíc, trpíc Us.
Vazby syntakticky náležité těchto tvarů jsou v nč. v jaz. spisovném. V nářečích jsou za to vazby absolutivní a participium je tu pro všecky rody a obě čísla buď tvaru -a, na př. pija viděl sem, ona vezma šátek, (oni) pohledňa naň odejdú Šemb. 25 (obecně mor.), buď tvaru –úc, -iac Hatt. slc. 111; a i toho je v nářečích nemnoho, většinou vyhynulo tu participium toto úplně.
265. Sg. akk. masc. stč. ncsúc, tešúc přehlas. tešíc, trṕác přehlas. trpiec, stsl. nesąštь, trъpęštь, z psl. nesątjь, tьrpętjь. Doklady jsou jen z doby stč. a jen při participiu doplňkovém. Na př.: viziu strážu svého na nosidléch leziecz LAl. c, vizi jeho v nebeských sienech kraligicz PassDrk. 2ᵇ, povězte nám zjevně, viděli-li ste Ježíše ſediecz na hoře Olivetské a ucziecz své učedlníky a wſtupugicz na nebe? odpověděchu oni řkúce: živ jest pán bóh israhelský, že sme zřejmě viděli Ježíše mluwiecz s učedlníky (a) wſtupugicz do nebes Nikod. 57ᵃ, toť sem viděl syna Isai vmyegicz dobře hústi Lit. 1. Reg. 16, 18, jakž brzo takýto pták výr nad
