KolČČ. 200ᵇ (1553), k rozeprzem t. 258ᵇ (1563), k newolem t. 275ᵇ (1558) a j.; proti neſſtowicem Háj. herb. 51ᵃ, palčivým zimnicem t. 10ᵃ, owcem t. 43ᵃ, k nuoſſem t. 52ᵃ, k tyčem t. 100ᵇ, k desíti milem t. 19ᵃ a j.; duſſem svým Br. Jer. 26, 19, proti pauſſtěm t. j. paušťem t. Ezech. 38, 12, k owczem t. NZák. 24ᵇ, t. 38ᵃ atd.; orlicem BílQ. 2, 98, ſtudnicem VesA. 136ᵃ, běda duſſem hříšným BílA. 47 a j.; ulicem, rozepřem, dušem Nejedlý Gr. 152; práčem, ulicem, dušem Dobr. Lehrg.² 186. Tvary -em jsou časem ve zvláštní oblibě, v ChelčP. (1522) jest poměr jejich k -ím asi jako 3:1; drží se dosud v jazyku knižném, zvláště u historiků, k bauřem Pal. 3, 2, 353 a j.; a také dialekticky, dušem, obcem chod.
181. Plur. lok. dušách, -iech, -ích, psl. -achъ.
1. V textech západočeských staré -ách nedoloženo. Z toho přehláskou vzniklé -iech: w tayniciech ŽGloss. 104, 30, w temniciech t. 142, 3, v-wieziech ŽWittb. 47, 13, w chyſſiech t. 101, 7, na twrzyech DalC. 72, po uliciech Pass. 302, v našich duſyech Alb. 87ᵃ, ve všěch vliczijech Štít. ř. 158ᵃ, o svých praczijech t. 99ᵃ, v dupyech Pror. 9ᵃ; z -iech zúžením -ích: po jeho zemíjch KřižB. 91ᵃ, při hromiczych (sic) KolČČ. 2ᵃ (1541), při wanoczych t. 9ᵃ (1543), v těch mezych t. 430ᵇ (1574), we dwau nedielijch t. 33ᵇ (1543), v ulicích Br. NZák. 30ᵃ, mílích, ulicích Nudož. 16 a 17 atd., nč. duších atd.
V nářečích východních jest -ách dílem zachováno, dílem analogií nově uvedeno. Staré toho doklady: w ginſſich zemach OlMüllB. 618, v těch mezach Comest. 96ᵃ, na mezach t. 97ᵃ, t. 99ᵇ, t. 139ᵇ, t. 164ᵃ, ve všech mezách Koz. 398. V jazyku nynějším: dušách BartD. 20 (zlin.), t. 69 (val.), slepicách t. 2, 253 (žďár.) a j., růžách Btch. 266 (dbeč.); v nář. lašském místními změnami hláskovými: dušach, dušoch BartD. 115, srov. I. str. 123; slc. dušiach.
2. Často vyskýtá se koncovka -ech, zvláště po sykavkách; vykládati ji jest analogií jako koncovku -em v pl. dat., a také ze stejných důvodův. Příklady: w twirzech ŽGloss. 121, 7, ŽWittb. tamt., w ulyczech Pror. 93ᵃ, t. 94ᵃ, t. 105ᵃ a j., na vliczech Ol. Sir. 24, 19, v-vynnycech t. Cant. 1, 5, na twrzech t. 1. Reg. 14, 15, twrzech t. Gen. 32, 21, w peleſſech t. Job. 38, 40, w pracech ŠtítPař. 46ᵃ, w mezech Ben. 4. Par. 6, 66, po vliczech t. Tob. 12, 22, o oſliczech t. 1. Reg. 9, 20, v těch mezech KolČČ. 2ᵃ (1541), wo hromniczech t. 41ᵇ (1544), na mezech českých Háj. 301ᵃ, na twrzech t. 268ᵃ, na obcech t. 396ᵇ, na sylnicech t. 76ᵃ, po rozepřech t. 395ᵇ, w koſſilech t. 195ᵃ, w zemech t. 300ᵃ, w sukniech t. j. sukňech t. 470ᵃ a j. (často u Hájka), na mezech Háj. herb. 137ᵇ a j. w plicech t. 102ᵃ a j., w neſnázech VelKal. 146, w ulicech t. 180, w obcech t. 123, po rozepřech t. 149, w kratochwijlech t. 180, na mezech Br. Gen. 23, 17, při pracech t. Num. 4, 27, w duſſech t. Deut. 10, 22; na duſſech
