21, 6, t. 136, 5, Pror. Jer. Lament. 4, 4 atd., nč. dásně g. dásní atd. Us.– Vedle toho jsou tvary: zmlkly sú daſny mé ŽKlem. 68, 4, zkažené mají vnitřnie daaſny Štít. ř. 91ᵃ, odpadly daſny jeho BrigF. 159; psané zde daſny může se čísti dasny a dásni, a béřeme to za dásni podle ĭ-kmenů, poněvadž fem. dásna, shodné se stsl. desna fem. gingiva a rus. desna plur. desny, není v češtině jinudy dosvědčeno. – Krom toho pak jest také neutr. dásno: sg. slc. ďasno, plur. zmlikla učiňena sú daſna ma ŽTom. 68, 4 (daſna opravou z daſnye), daſnom mým ŽKlem. 14ᵃ, t. 102ᵇ, t. 113ᵇ, ŽWittb. 118, 103, k jich dasnom Hlah. Job. 29, 10, w daſſnach Chir. 272ᵇ (m. -iech), na daſnach t., zlin. jásna plur. neutr. BartD. 15. – V pl. dat. dásňům, k dasnium mým Žalt. r. 1487 Jg., je kmen měkký podle fem. dásňě a koncovka -ům z neutr. dasno; srov. pl. dat. dveřóm a dvercóm k fem. dvéřě a dvércě.
dle sing.nom., longitudo, z dьlja. O sing. akk. na-dli atp. viz zde nahoře § předešlý. Odtud jest sing. lok. dli, (komory) v jedné výsosti, dli a širokosti s sklepy Wint. 542 (z pramene starého), – instr. dlí, (Alexander) zřěv všady, dly i na přieky, uzřě AlxV. 689, jedna (třtina) jest dly na patnáste kročejí Mill. 75ᵇ, ta vlast jest dly šestnáste dní cesty t. 35ᵇ a j., záhony kteřížto dly lezye gednymi konczy k dědině Břiličské Třeb. z r. 1436, od toho úhla dlí čtyř loket aby (Jakub) přístřešek mohl míti Wint. 223 z r. 1499, – pl. lok. dléch n. dlech, sic nebudete moci na dlech trvati Troj. 210ᵃ, takové věci na dléch na dobré nevycházely KorMan. 175ᵇ, na to-li by na dléch přišlo t.
dúpě, stsl. duplja caverna, patří původem svým ke vzoru tomuto a tu i bylo; na př. w dupi zemney Kruml. 30ᵇ, zvieře, ješto má viece dupi, když je z jedné vypudí, uteče do druhé BrigF. 70ᵇ, w dupyech aspida hada Pror. Isa. 11, 8. Časem přejímá se do vzoru kuřě a jest neutr., na př. v onomno dupieti Baw. 102, lišky dupata mají Koř. Mat. 8, 20, w dupatech t. Žid. 11, 38, HusŠal. 50ᵃ a Ben. Job. 38, 40, w dupatach t. 51ᵇ a Kladr. Cant. 2, 14, nč. doupě gen. doupěte atd. Rosa 56, Pelzel² 55 a Us. V Ol. Cant. 2, 14 čte se: w dupi w zednem in caverna maceriae, neutr.
dvéřě plur. Jest vlastně kmene -ĭ, stč. dřvi m. dvři z dvьri atd., ale má některé novotvary podle kmenů -ja a -jo, na př. nom. akk. dvéřě, dat. dveřóm atd., v. § 336. Odvozené odtud demin. plur. dvércě, dvéřcě je tedy právem též fem., srov. stsl. dvьrьca plur. dvьrьcę, ale taktéž se přejímá do neuter -jo. Na př. podle dušě: nom. akk. aby Noe na bocě korábu učinil dwercye Krist. 103ᵇ, aby učinil dwercze ML. 120ᵇ, dvoje dwerzcie Ol. Ezech. 41, 23; gen. mých dwerzecz Ol. Prov. 8, 4, do malých dwerzecz Lobk. 117ᵃ; pl. instr. malými dwerzciemi Kruml. 71ᵃ (2); – a podle moře: proti těm dwerzczom Lobk. 124ᵃ, malými dwerzczy
