Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<205206207208209210211212213>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

19, w nadiegu in spe t. 77, 53, v-puſczyu in deserto t. 77, 52, k duſſyu méj t. 68, 19, na poſtelyu méj t. 62, 7. Srov. I. str. 216 sl.

Jindy bývá místo -i zvratnou analogií -e, -ie, na př. w zyezze m. v žiezi ŽWittb. 68, 22, v téj zemie Mill. 20ᵃ, na téj puſſczie t. 38ᵃ, t. 38ᵇ; srov. I. str. 224.

Sing. instr. dušú, -iú, . O původu té koncovky v. § 13. Na př. nad zemv sě smiluju ŽGloss. 101, 15, s přěvelikú zbroyu AlxH. 5, 20, wrazu rozdělil zemiu t. j. vražú sorte ŽWittb. 77, 54; plakáním hi tſſchzicziu ApŠ. 155, Durink děťátku bradatyczyu hlavu stě DalC. 21, smiluj sě nad duſſyu Pass. 339, (řěči) vypsány byly rafigyu železnú ŽKlem. 145ᵃ, vládneme ſwatynyu t. 66ᵃ, nad zemiu t. 6ᵇ; s zdejší praczý Štít. uč. 83ᵃ, zjěvnú hrzyeſſnyczyy Pror. 1ᵇ, pod ovčí kozzij Štít. ř. 20ᵃ, piš raphygyy Pror. 6ᵃ atd., nč. duší atd.

V Čechách severovýchodních vyskýtá se koncovka -ej, na př. s tou prácej, stolicej, pod lavicej, s přízej, s nůšej, pod kůžej, pod zeměj, před bouřej, před chvílej, uhodil ho holej atd. (sr. ČČMus. 1863, 331), budeš svou nouzej trestán Voln. 38; -ej je tu z -í, vzniklo nejdříve po sykavkách, jako v získati-(zajskati)-zejskati atp., a odtud rozšířilo se vůbec, srov. I. str. 213.

V nářečích východních jest dílem zachováno, dílem analogií opět uvedeno. Na př. dušú BartD. 20 (zlin.), t. 69 (val.) a j., dušu t. 115 (laš., zkrác.), růžó Btch. 266 (dbeč.), chrom. 271 a han.; slepicou BartD. 2, 253 (ždár.), slc. dušou.

Při hranicích jazyka polského a vlivem jeho jest koncovka dial. -úm, -um, t. j. k české koncovce přistupuje -m napodobením koncovky polské ; na př. s túm pěknúm růžúm BartD. 88 (stjick.), pod jedlicúm t. 351 (též), dušum, volum t. 115 (laš.).

Du.nom.akk. duši, psl. též -i. Na př. zrziedlnyczy jeho tiežeta synóv palpebrae ŽWittb. 10, 5, chrziepi majú t. 113, 6 (14), chrziepi učijeta vóni drahú Kruml. 302ᵇ, (dvě) orlyczy DalC. 22, dvě maley mili Pass. 312, dwie nedielj potom KolČČ. 199ᵇ (1553).

Du.gen.lok. dušú, -iu, , psl. též -u. Na př. vše po najú wolu bude t. j. νοľú Mast. 110. duch w chrzyepyy jeho jest Pror. Isa. 2, 22, w mu chrziepij Ol. Job. 27, 3, tú dvú duſſi BrigF. 124, we dwú ſyenczij Ben. 4. Reg. 23, 12, we dwau nedielij KolČČ. 32ᵃ (1543), bez dwau nedielij Pref. 83.

Du.dat.instr. dušama, přehlas, -ěma, zaniknutím jotace -ema; psl. -ama. Pro tvar ten nemám dokladu.

Odchylkou -oma, podle o-kmenů; na př. zrzydlnyczoma mýma palpebris ŽPod. 131, 4, brána bieše dvěma věžoma osazena Troj. Jg., pod

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).