oběma pažoma Let. Jg.; srov. -oma m. -ama ve vzoru ryba § 141 a stpol. dwiema niedzieloma, dwiema winnicoma a j. Kal. 203.
178. Plur. nom. akk. vok. dušě, zaniknutím jotace -e. O koncovce -ě, z býv. -ê proti stsl. ę, srov. I. str. 49 a nahoře § 15. Na př. qui (acervi) granicie dicuntur Reg. I. r. 1214, pásti owcye Otc. 286, přěs twrzie Pass. 357, všěcky dwerzye Pass. 388, pro miloſczye t. 325, duſſye jsú živy t. 289. nyemkynye nebudú mazancóv péci DalC. 45, sú veliké ſtranie OtcB. 244, na ň pomygie lejíc Pass. 325; ti ješto owcze z chalup berú NRada 738 atd., nč. duše atd. v jaz. spis. i v nářečích.
Analogií podle ĭ-kmenů jest -i: ciesař rozesla ve všě daly posly Kat. 82.
179. Plur. gen. duš, dúš; -í.
1. Tvar vlastní jest duš, bez -í, psl. dušь. Doklady toho jsou stč.‚ dílem také nč. při substantivech
-mě: mých zem AlxH. 8, 28, všěch zeᵉm svD. 24; nč. zemí;
-cě: až do hacz Rožmb. 269, (Poláci přepadení) hacz na sě dospěti nemohli Pulk. 38ᵇ; nedaj vlkóm owecz pásti NRada 1298, bahnivých owecz Ol. Sir. 11, 32, owecz pět tisíc Ben. 1. Esdr. 3, 9, stáda owecz t. Judit 1, 8 a j., z owec Br. Num. 15, 11 a j., owec VelKal. 183, stádo ovec Suš. 199 a Us., kdybys měla sto ovec Pís.; ſwiecz Ol. Ex. 35, 14, Comest. 239ᵃ, ſwiecz mnohých Troj. 21ᵇ, mnoho swiec Háj. 303ᵇ, swěc mnoho Har. I, 139, tři sta svěc TomP. 3, 317, nč. svíc v. svící Us.; mých dwerzecz Ol. Prov. 8, 4, do malých dwerzecz Lobk. 117ᵃ; ſýnec sto Puch. 227ᵇ (siencě); -icě: mladicz ŽGloss. 67, 26, ŽWittb, t., ŽKlem. t., duſſycz ŽKlem. 73, 19, z ulicz ŽWittb. 54, 12, ſtudnycz t. Isa. 3, dyewicz Pass. 318, potrhna z noznycz mečě DalC. 30, z hrdlicz Ol. Lev. 1, 24, do láhwicz Ben. Jos. 9, 13, ostrostí radlicz t. 1. Reg. 13, 21, s ſſybenicz t. Jos. 10, 27, do winic Br. Num. 21, 22, mnoho ſtudnic t. Gen. 14, 10, plní neſſtowic t. Ex. 9, 10 atd., nč. mladic, ulic, studnic, slepic, lavic atd., při subst. domácích -ice je pl. gen. -ic dosud pravidlem; – substantiva přejatá -ace, -ice mají pl. gen. -c i -cí, na př. obligace, posice, pl. gen. obligac i -cí, posic i -cí, jiná s -ce mají z pravidla -cí, na př. revoluce, kommoce, existence pl. gen. -cí;
-žě: mnoho wies bě ve zdi AlxH. 8, 15 (věžě), z modrých kozz Ol. Ex. 26, 14 (kóžě), t. 36, 19 a j., z koż skopcových t. Ex. 26, 14, modrých koż Kladr. Ex. 36, 19, modrých kóz Lit. Num. 4, 12, pro užitek kož Comest. 16ᵃ, nč. věží, koží;
-šě: mnoho duſſ ApŠ. 100, duſſ nezapomínaj ŽWittb. 73, 19, střěže hospodin duſſ svatých svých t. 96, 10, ostřiehá duſſ ŽKlem., tamt., mnoho duſ Hrad. 73ᵃ, mnoho duſſ Pass. 470, věrných duſſ t. 316 a j.; Ctibor de