puvſſczye Pror. 25ª, tluſſtie vastitas Ol. 2. Par. 4, 5, všěcka wezie Pass. 484, wiezie Davidova OtcB. 203, by duſſie nešla tady ApŠ. 56, wyſſie altitudo Ol. Ex. 27, 18, czieſſye má ŽWittb. 22, 5, všěcka rziſſie OtcB. 293, peleſſie t. 328, krásná wuonye Pass. 343, nadiegie má ŽWittb. 90, 9, nieſtiegie OtcB. 202 atd. –poſtele MVerb., kudele stuppa Ol. Sir. 21, 10, tvá pracze NRada 679, silná burze t. 901 atd., nč. orlice, nouze, bouře, péče, věže, duše, vůně vysl. vůňe, naděje atd. Us., růže chrom. 271.
V nářečích východních jest -a dílem zachováno, dílem analogií opět uvedeno. Na př. slc. duša, růža Btch. 266, hráza, meza, nesnáza, veža, stráža BartD.11 (zlin.), krḿa t. 16 (též), kolňa, kováṛňa t. 14 (též), slepica t. 2, 253 (žďár.) a j.
2. Některá substantiva odsouvají koncovku -ě, -e a končí se pak souhláskou: púščě-púšč, púšť nč. poušť. Začátky toho jsou již v jazyku starém, časem pak případů takových přibývá a jest na př. báň Us. m. báně, báně chod. 38; dál (dálka) m. dále; dél m. déle, del geho (stromu) dotýkáše nebě Pror. Dan. 4, 8, desět loket bieše del dsky jedné Ol. Ex. 36, 21; díž Us., stč. diežě, dyezye Rozk. 2903, diže chlebová KolEE. 306ª (1674), diz t. ·368ᵇ (1682); hloub (hloubka) m. hlúbě; hráz m. hrázě, hráza BartD. 11 (zlin.); houšť stč. húšč m. húščě, hussczie Rozk. 2575; kadeř stč. kadeṙě, kaderzye Urb. Hrad. 10 (jm. mužské); káň Jg. m. káně; kratochvíl m. kratochvíle, kratochwile Lact. 152ª, kratochvile chrom. 272, kratochwyl Štít. uč. 91ᵇ, Rozk. 2041; kúdel m. kúdele, kudele Rozk. 2683, kaudele Lact. 156ͩ, kudel Boh. Fl. 774; mez Us. m. mezě, mezye Vít. 91ª, mezie Moabova Ol. Num. 21, 13, meze Nom. 66ª, meza BartD. 11 (zlin.); mříž stč. mřiežě, mrzyezye Rozk. 2872, mrzieze železná Lobk. 105ᵇ; -myšl m. -myšle Us.; v dokladech: Lutomizl KosmA. I, 42 t. j. Lutomyšl, Liutomysl Kosm2. t. může býti masc.; nesnáz m. nesnázě, nesnáza BartD. 11 (zlin.), neſnáz Br. Ex. 22, 9; obec m. obcě, obecz jest každého ohrada DalC. 4 atd., obec Us., nom. obcě nedoložen; oj (voj) m. ojě, oye MVerb., woge Lact. 160ᵇ, oje Kotsm. 9 (doudl.), vůje chod. 38, oy Vít. 95ᵇ, Rozk. 3183 a j.; páž m. pažě v. doleji § 185; peleš m. pelešě, peleſſye lotrová Pror. Jer. 7, 11. peleſs Boh. Fl. 136; píl m. píle snad mu bude tiem píl (: míl) Trist. 93.; postel m. postele, poſtele Lact. 46ª; poušť stč. púšč m. púščě ta puſſczie Krist. 29ª, pvvſſt jest Štít. ř. 24ª; rez m. rzě, rzze aerugo HomOp. 177ª. rez Prešp. 2470; ṙohož m. rohožě, rohozie OtcB. 152ᵇ; roveň m. rovně, stč. kto jest rownye tobě ŽKlem. 23ᵇ, nč. roveň; stráž m. strážě, ſtrazie custodia ŽWittb. 89, 4, custos Otc. 345ª, stráža BartD. 11 (zlin.); souš Us. m. súšě; šíj m. šíjě; šíř m. šířě, ſſyrzie latitudo, Ol. Ex. 25, 10, veliká ſſyrz Ol. 1. Reg. 26, 13; tíž, tíže stč. tiežě, tieze onus MamA. 31ª, tiže chrom. 272, tjž BílQ. 2, 50; tloušť stč. tlúšč m. tlúščě, tluſſtie vastitas Ol. 2. Par. 4, 5, tluſcz crassitudo Pror. Jer. 52,
