BílD. 200, w krabicech VesC. 23ᵃ, po prácech VesB. 175ᵇ, w geſkyněch VesC. 30ᵇ; ulicech, rozepřech, dušech Nejedlý Gr. 152, prácech, ulicech, dušech Dobr. Lehrg.² 186. Tvary -ech jsou časem ve zvláštní oblibě, v ChelčP. (1522) jest poměr jejich k -ích asi jako 3:1, a drží se dosud v jazyku knižném, zvláště ve spisích historických.
3 Beck. píše: w cjrkevnjch rozepři 1, 517, po wzdálených zemi 2, 606, a Kon.: v čistých duſſý 69 atd.; chybně m. rozepřích, zemích atd., a matením plur. lok. s gen., srov. pl. lok. -í místo -ích při vzoru znamení § 127.
182. Plur. instr. dušami, -ěmi, -emi.
1. Staré -ami v památkách nedochováno. Z toho je přehlasované -ěmi; ogyemi AlxH. 2, 1, kletcziemi AlxB. 5, 15, vdyciemi Pass. 348, pochodnyemi t. j. -ňěmi t. 322, s jejie knyenyemy i se všěmi nyemkynyemi DalC. 46 atd.; dosud po retnicích: zeměmi, krměmi, koupěmi. Z -ěmi zaniknutím jotace -emi: pod kożemi Ben. 1. Par. 17, 1, peecžemi HrubLobk. 63ᵇ atd., nč. dušemi atd.
V nářečích východních jest -ami dílem zachováno, dílem analogií nově uvedeno; na př. dušami BartD. 69 (val.), t. 115 (laš.), slc. dušami, slepicami atd.
Vedle -em, -ami jsou ovšem též varianty -ema, -ama: s lyſſniema t. j. lišňema KolEE. 122ᵃ (1720), qvitanczema t. 10ᵃ (1696), mezi ſtolicema BílC. 12, dušema Us., kůžema, prácema chrom. 272, dušama BartD. 20 (zlin.), slepicama t. 2, 253 (žďár.) a j., růžama Btch. 266 (dbeč.), dušoma BartD. 115 (laš., podle dat. dušom a lok. dušoch).
2. Někdy bývá koncovka -mi, podle i-kmenů, na př. s duſmy Hrad. 73ᵃ, jsa peczmi obvázán t. péčmi BrigF. 118, s ſwieczmi Comest. 196ᵇ, pod kožmi t. 197ᵇ, nedielmi t. 189ᵇ, za mezmi Vel. Jg.; a obecná toho varianta -ma, nedělma Us.
Měna kvantity kmenové ve vzoru tomto.
183. 1. O dloužení v pl. gen. dušě-dúš atp. viz nahoře § 179.
2. Některá substantiva, která mají sing. nom. dvouslabičný a v něm slabiku první dlouhou, zkracují ji v sing. instr., a plur. gen., dat., lok. a instr. (pro du. není dokladův), ale ne vždycky v každém z těch pádův, nýbrž dlužno tu přestati na tom, co se doklady dosvědčiti dá. Výklad k tomu všeobecný viz při stejném krácení při vzoru ryba § 147. Doklady:
prácě, zkrác., prac-, prácie HusPost. 166ᵃ, s welikú prací t., od pracý Br. Ex. 5, 4; práce sg. instr. prací pl. gen. prací dat. pracím lok. pracích instr. pracemi Nejedlý Gram. 152; v Br. též: v pracech Oz. 12, 8, při pracech svých Num. 4, 27; analogií slabika nezkrácena: tau prácý Beck.
