69ᵃ a j. (kůn) pochwy maje položené HusPost. 59ᵇ; odtud liší se posva sing.: pošva je pro meč, pochvy pak jsou pro koně; rozdíl ten časem se stírá a zejména stává se obyčejem pochva sg. místo pošva.
póla, póle v. § 150. Ve výrazích jako póla hřivny skloňovalo se póla a přívlastek hřivny se ovšem neměnil; ale attrakcí dostávala se flexe v sing. gen. dat. lok. instr. výrazu přívlastkovému a z póla, póle stalo se ustrnulé, neskloňované pól, půl: z půl hřivny, po půl hřivně atd.
Polska fem. vedle Polsko neutr., oboje jmenné tvary adjektiva polský; na př. z polſky DalC. 43, KolAO. 7ᵇ (1504), do polſky Pulk. 40ᵃ, t. 69ᵇ, KolAO. 1. c.; a wſſe polſko DalC. 82; nč. Polsko, v knihách nékdy i Polska.
réva, pl. gen. rév Us., a z réwj Gomorſkých Br. Deut. 32, 32; též masc. rév: réwem bujným Br. Ezech. 17, 6, ti třj réwowé ſau třj dnowé t. Gen. 40, 12.
ruka. noha. Substantiva tato mívají plur. místo náležitého duálu, na př. nohy mé ŽWittb. 55, 13, nooh jeho Pror. 26ᵃ, s podpisem ruk jejich (dvou mužů) KolEE. 306ᵃ(1660), k jeho rukám KolČČ. 139ᵇ (1550) nohám tvým ŽKlem. 109, 1, Václavovi se w rukách zanechává KolEE. 407ᵇ (1706), pod nohami jeho ŽKlem. 17, 10, dial. ruky (dvě), ruk, rukám BartD. 89 (stjick.) atd.; a mívají dual místo náležitého plurálu, na př. diela ruku naší Hlah. žalm 89, 17 (k tomu na kraji: ruk našich), hráti na čtyři ruce Us.; to obé však patří do skladby.
slezena, slezina fem., vedle neutr. slezeno, v. § 96.
slza, z býv. slъza; stč. jednoslabičně: aby s pláčem ſlzy prolila Hrad 29ᵃ (verš 8slab.), mastí mažíc ſlzamy myla t. 32ᵇ (též) atd.; vedle toho i dvojslabičně: a svým ſlzam smieru ulož Hrad. 35ᵇ (též) atd.; we ſlzach ŽWittb. 125, 5 t. j. ve-slzách a w-ſlzach t. 79, 6 t. j. v-slzách, we ſlzach Otc. 92ᵃ a w ſlzach t. 170ᵃ, we ſlzach NRada 2043; – z jednoslabičného slza je pl. gen. slez, ze slъzъ, ot ſlez ŽKlem. 96ᵃ, údolé ſlez t. 66ᵇ, mnoho ſlez Hrad. 103ᵇ UmR. 260, svých ſlez AlxV. 1890, tvých ſlez ML. 1ᵇ, (kto dá) mýma očima ſl(e)z studnici Kruml. 330ᵇ (e přeškrtnuto); z dvojslabičného pak slza je pl. gen. slz, ſlz Hod. 81ᵇ, (Darius) stešče sobě zzylz unořě AlxBM. 2, 7; – vedle tvarů tvrdých jsou ode dávna tvary podle vzoru dušě, na př. sg. akk. jednu slzu HusE. 3, 149 a odetře buoh wſſyeczku ſlzy od očí jejich EvOl. 176ᵇ, t. 193ᵃ; pl. nom. akk. ſlzy tvé Modl. 96ᵇ a j., a až mu ſlzye prchnú z očí Růž. 8, viděl sem ſlze tvé EvOl. 7ᵃ, dobré ſlze BílQ. 2, 87, nč. slzy a slze Us.; pl. gen. slez a slz, a bez ſlzy Alb. 95ᵇ, hořkých ſlzly (sic) t. 93ᵇ, ote ſlzy Modl. 114ᵇ, v údolí ſlzy t. 33ᵇ, daj mi milost ſlzy t. 116ᵇ, studnicě ſlzy t. 129ᵇ, studnici ſlzy AnsOp. 4, studnici ſlzij ChelčP. 208ᵃ, ſlzi přívalem zalit
