dska stsl. dъska. Tvary jsou rozmanité několikerými změnami souhlásek, pak pronikáním mírnícího -e-; výklady o tom podává hláskosloví srov. I, 170, 480 a j., zde jde o doklady. Sing. nom. czka Diefnb.; sg. akk. tu dczſku Ol. Ex. 25, 20, jednu dſku Krist. 101ᵃ, dczku Ben. Ex. 25, 17; dat. lok. na jednéj dſezie t. j. dščě Hrad. 93ᵇ, na dſſczye Pass. Klem. 252ᵇ, na jedné dſſcze ŠtítMus. 141ᵃ, na tey dcztye PassKlem. 61ᵇ, každé dſſtye Ol. Ex. 26, 19 a 21, na dſtye Pass. 24, na dcztie t. 11; instr. dczku hlavy dolóv srubati Pulk. 146ᵃ, před dczſkkú (sic) Ben. Ex. 30, 6; du. nom. akk. dvě dſcie Koř. Ex. 24, 12, dvě dczie Mand. 33ᵃ, dvě doze kamennie BiblA. Ex. 24, 12, dvě dſſtie Ol. Ex. 24, 12 a 26, 23, dvě dczſſtie t. 34, 29 a Deut. 10, 1, nesa s sobú dczſtye Ol. Ex. 34, 4, dvě dczſſtie Ol. 2. Par. 5, 10, dvě dſſtie Comest. 65ᵃ, dvě dczſtie t. 68ᵃ, dwie ſtie kamenney t. 156ᵃ, dvě dſcžtie Ben. Ex. 34, 1, dvě dſkcžtie (sic) t. 34, 4; du. gen. lok. na dvú dſku Hrad. 93ᵇ; du. dat. instr. dvěma dſkama Ol. Ex. 26, 24, vrhl sem dczſkama Ol. Deut. 9, 17; plur. nom. akk. vlož we dſki Rožmb. 41, dczky NRada 670 a Řád pz. 10, vyněvši dczky své Apoll. 137ᵃ, dczſky stojaté Ol. Ex. 26, 15, dczſky stanové Ol. Num. 4, 31; (Mojžíšovy) dezſky AdmontB. 136ᵃ (není-li to omyl m. dczſky); pl. gen. podlé deſk ODub. 12, u deſk t., deſk osm Ol. Ex. 26, 25; dat. ke dſkam Rožmb. 106, k deſkam t. 209, ved k dſkam ľudi t. 97; žaloba k dſkam ODub. 22; pl. lok. ve dſkach Rožmb. 100 a NRada 717, w deſſkach NRada 756, na dczkach Koř. Act. 27, 44, na dczſkach Ol. Ex. 34, 28 a 32, 16; pl. instr. ſe dſkamy ODub. 27, když dſkamy dokáže Rožmb. 114, lodí dſkami opeřena (prkny pobita) Mill. 100ᵃ, tvrzě (na slonech) dſkamy jsú opeřeny t. 120ᵇ, (Mojžíš) vrže dczſkami Ol. Ex. 32, 19, dczkami KolAO. 11ᵇ (1504), dſkami Ben. 3. Reg. 7, 3 atd. Časem vniká jerové -e- z pl. gen. do pádů ostatních víc a více a jest nč. veskrze desk-: deska gen. desky atd.
dvérky plur., demin. z fem. dvьrь plur. dvьri, stč. dřvi m. dvьri, a tedy právem též femininum; na př. jsau dvéřky železné Pref. 156, žádných dwirek KolG. 7ᵃ (1703), dwyrzkam KolF. 5ᵇ (1591), dwyrzkami t., dwirkami KolEE. 53ᵃ (1734). Časem vzniká analogický nom. akk. dvérka, skrytá dwérka Br. Jg., dwirka udělati KolG. 3ᵇ (1703). Srov. demin. dvércě fem. a pak i neutr. § 185.
hodina, v tu pátou hodinu atp.; za to jest: w ty pata hodina Jeron. 97ᵃ, vývojem týmž, jako ve výraze v ty doba, v. zde výše doba; –
chalupa, za chalupu ſwau KolČČ. 50ᵇ(1567), na chalupie t. 23ᵇ (1552), těch chalup t. 13ᵃ (1542), na chalupach t. 22ᵇ (1548) atd.; a vedle toho i chalup, tuto chalup KolEE. 434ᵃ (1683), kaupil sobě chalup KolČČ. 19ᵃ (1543), těch chalupi t. 23ᵇ (1552) a j.
játra sing. fem., jed sem jatru BartD. 162 (jič.), žulť (žluč) je v jatře t. 220 (laš.); – játry plur. fem., a vedle toho též játra plur
