Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<200201202203204205206207208>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

21; tvrz Us. stč. tvrzě, twrzye castellum Vocab. 175ᵇ; úlehl m. úlehle, vlehle Brit., vlehl Zdík., vleh (t. j. úleh, m. úlehl) arvum Vocab. 175ᵇ; vášeň stč. vášně, dobrá waſnye AlxV. 1929; věž Us. stč. věžě, wieże HusŠal. 72ª, Lact. 124ᵇ, wěže VelKal. 91, věža BartD. 11 (zlin.); vrš m. vršě, vrſſie sagena Ol. Ekkl. 7, 27; výš Jg. m. výšě, wyſſie altitudo Ol. Ex. 27, 18; zář Us. m. zářě, když zarzye vzchodieše Pulk 23ᵇ; zem Us. m. země -c místo -cě, doudl. lejc m. lejce, z lavice, Kotsm. 11, a polovic Us. m. polovice; – místo -ně, dáseň m. dásně v. doleji § 185, vášeň m. vášně v. nahoře; lišen a lišně Us.; povodeň vedle stč. vodně, wodnye veliká tempestas ŽKlem. 49, 3 a j.; Vídeň, stč. Viedně, jie (masti takové) nejmá wyednye ani Praha Mast. 157, wyeden Pulk. 141ª atd.; – -yň místo –yně a stč. -yni viz zde dále č. 3. – V nč. básních bývá licencí také číš, říš a líc (tu spolu fem. za neutr.). – Táž substantiva odsouvají také koncovou samohlásku v sg. akk., viz § 173, 2. – Tvary po tomto odsutí podobají se tvarům i-kmenovým a mužským jo-kmenovým, a tato okolnost zajisté k tomu přispívala, že jména sem patřící jednak sklonění i-kmenové přijímají, na př. rzě-rez gen. rzi, jednak někdy i rod mužský, na př. rez dial. masc.

Kmeny -ynja měly v stč. sg. nom.-yni, stsl. -yňi; na př. prorokyni. O původu koncovky -i, stejné s koncovkou fem. part. nesúci, nesši a kompt. chuzši atd., viz § 7. V nejstarších památkách stsl. jest nom. -yňi pravidlem bez výjimky, v. Scholvin v Jag. Arch. 2, 500. Příklady stč. jsou prorokyni, knieni (z kъnęgyňi), poselkyni, bezdětkyni, němkyni, hospodyni: Anna prorokyny slovieše Hrad. 70ᵇ, přišedši sv. Anna prorokyni Krist. 26ª, Libušě prorokyny bieše DalC. 3, ta knyeny pohanka bieše t. 25, knyeny když to uslyšě t. 45, ta knhieni šlechetná bieše DalH. 41, knyeny DalC. t., (jěde) knhieni proti otcu svému DalH. 42, knyeny DalC. t., knyeny kněziu povědě t., jedna poſſelkyny Hrad. 83ᵇ, Alžběta bezdyetkyny bieše Pass. 275, bieše bezdietkyni Otc. 65ª, nyemkyny bude němečskú čeled mieti DalC. 41, tvá hoſpodiny Pass. 375, t. 275, t. 378, Elizabet jeho hoſpodiny počala Pass. 276. Ale dosti často bývá tu nom. -yně již v stč. a je pravidlem v jazyku pozdějším, na př. Anna prorokynye Pass. 135, prorokynie Ben. Súdc. 4, 4, aby bezdyetkynye počala t. 187, tvá žena jest bezdyetkynye ML. 41ª, já bezdyetkynye Pror. Isa. 49, 21, bezdietkynie Ben. Súdc. 13, 3, nhiemkinie méňe bude přieti ľudu mému DalH. 41, przytelkynie tvá Ben. Ruth. 1, 15, (žena) se jako bohynye přistrojí Štít. uč. 54ᵇ, Egeášova hoſpodynye Pass. 15, hoſpodinye tvá t. 275, hoſpodinye má t., hoſpodynie KolEE. 137ᵇ (1729) atd., nč. prorokyně atd.; – -yně za starší -yni jest analogií podle dušě atd. Nominativ -yni, vedle -yně, mají jen jména znamenající ženské osoby; jména jiná mají jen -yně: cuchine t. j. kuchyně MVerb., ta gieſkynye Pass. 318, v níž ležala jich zwatinie AlxH. 2, 9, v niež ležéše jich ſwaczynye AlxV. 1219, ten (stuol)

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).