(1666), t. 19ᵇ (1670), widle t. 35ᵃ (1667) atd., nč. vidle; – dial.: gen. do škole BartD. 31 (pomor.), t. 54 (dol.), do jehle t. 31, byl hoden chvále t., lok. ve stodoli t. 31 a 54; –
-ra: v nář. slovenských na Moravě sg. lok. v hori. na hůri, na fari, na kári, po hri BartD. 34; rozdílu r-ř tu není, kmeny -ra a -rja neliší se tedy tak zřetelně, jako v češtině západní; –
-na, -ta, dial. lok. -ni, -ti místo -ně, -tě: na jednéj ſtrany Mill. 55ᵃ, v druhé ſchrani BrigF. 133, w nowoty života choďme EvOl. 157ᵃ, potvrďte se w nowoty smysla t. 99ᵃ, smyslte w dobroty t. 148ᵇ, w pati t. 30ᵃ; – -pa, -ma, sg. lok. dial. v téj otrapy Kat. 50, bych nemohla we tmy zablúditi Lvov. 22ᵃ; –
-za, -sa, -ca; břieza, dial.: sg. gen. bříze, dat. lok. břízi, pl. nom. akk. bříze, gen. břízé (m. -zí) Btch. 267 (dbeč.); – hróza, dial.: sg. nom. hroze jeho bieše obešla ROl. 152ᵃ; dat. lok. (ptáci) počechu sprostné hrozy láti Baw. 60, jsi poddán leſtney hrozy t. 77, k hrůzy Br. Isa. 19, 17, t. Ezech. 26, 21, t. 27, 36 a j., v hrůzi Btch. 420; instr. pod hrozy nesnadnú Kat. 136, nad všechny hrůze BílD. 290; dbeč. sg. gen. hrůze atd. jako bříza Btch. 267; – koza, dial.: dbeč. gen. koze atd. jako bříza Btch. t.; gen. od koze BartD. 69 (val., místy), dat. lok. w kozy Blah. 350, o kozi BartD. 6 (zlin.), t. 37 (stráň.), t. 69 (val.), t. 82 (hran.), v kozi Šemb. 40. na veliké kozi Suš. 557; plur. dvě koze BartD. 69 (val., místy); – luza, rychtářové kteří takovou hluzy pod mocí máte BílD. 49; – slza, dial.: dbeč. gen. slze atd. jako bříza Btch. 267; viz též § 151; – zkáza dial.: dbeč. gen. zkáze atd. jako bříza t.; – husa, kosa, krása, dial.: dbeč. gen. -se atd. jako bříza t., v tak drahéj kraſi Kat. 12, v takéj kraſi t., (ozdob) malženy stydlivú kraſy Lvov. 43ᵃ; – lisa, mísa, osa, dial.: dbeč. gen. -se atd. jako bříza Btch. 267; do mise BartD. 207; – řasa, rosa, stoklasa, dial.: bdeč. gen. -se atd. jako bříza Btch. 267, od rose, v rosi BartD. 69 (val.); – věhlasa, dial. v takéj wiehlaſſi Kat. 12; – kapca, dial. do kapce Suš. 257, v kapsi v v kapse podkrk.
Kolísání toto způsobuje většinou analogie vzoru dušě; dílem však může býti podnět od změn hláskových, zejména v sing. dat. lok. hrózi místo hrózě může býti tak -i místo -é jako je v dokladech: o velikéj rzieczi m. řěcě Mill. 73ᵃ, w ty mlzy m. mlzě Kat. 162, ruczy hřebími probichu m. rucě Hrad. 89ᵇ.
151. Některá substantiva jednotlivá tohoto vzoru.
bedra fem., vedle neutr. bedro, v. § 96.
blecha, blcha. Z pův. blъcha bylo č. blcha (jednoslab.), blcha Štít. uč. 153ᵃ, Prešp. 532, akk. blchu MastDrk. 141, blchu živú Ben. 1. Reg. 26, 20, od blchy ŠtítMus. 139ᵇ, jedné blſſie Ol. 1. Reg. 24, 15, hledal blchy t. 26, 20, proti blcham Hug. 317 atd.; pl. gen. byl blech, pravidelně za
