Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<198199200201202203204205206>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

du. nom. akk. vok. duši

gen. lok. dušú, -iú,

dat. instr. dušama, -ěma; -oma

plur. nom. akk. vok. dušě, -e; -i

gen. duš, dúš,

dat. dušsám, -iem, -ím; -em

lok. dušách, -iech, -ích; -ech

instr. dušami, -ěmi, -emi; -ama atd.; -mi, -ma.

Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.

Koncovky vlastní některých pádů podléhají oprávněným změnám hláskovým; na př. sg. nom. duša mění se v dušě, -še, sg. akk. dušu v -šiu, -ši, plur. dat. dušám v -šiem, -ším. Nejvíce se tu mění rozmanitým přehlasováním, od kmene měkce zakončeného.

V některých pádech vstupují na místo koncovek vlastních koncovky analogické, přejaté ze sklonění jiných, na př. sg. vok. duše dial. dušo podle rybo atd. Zvláště ujímají se tvary podle sklonění -ĭ, k čemuž přispívají ty okolnosti, že mnohá substantiva v sg. nom. a akk. odsouvají samohlásku koncovou a končí se pak souhláskou jako sg. nom. a akk. kost, na př. zem místo nom. země a akk. zemi, a dále že naopak mnohá substantiva ze vzoru kost přecházejí sem, na př. gen. bázně m. bázni; tím ruší se rozdíl mezi oběma těmito vzory a usnadňuje se vznikání novotvarů, na př. sg. gen. zemi místo země, pl. lok. tvrzech m. tvrziech atd.

Sing.nom. duša, , -e; púšč; prorokyni.

Tvar nepřehlasovaný -a je v dokladech starých: vaccam quae ialovica dicitur Reg. I. r. 1130, (custodia) quae vocatur strasa tamt. r. 1143, rivulus Brusnica KosmA. I, 9, Bruznica Kosm1, tamt., rivulus nomine Dia t. j. Dyja KosmA. II, 35, Kosm1. tamt., Dyia Kosm3. tamt., Msa (Mže) KosmA. I, 10, Kosm1, tamt., Ogra t. j. Ogŕa (Ohře) KosmA. II, 39, Kosm1. tamt., Lubussa KosmA. I, 6 a j., suspensi sunt in monte Sibenica Kosm. pokr. 1141; credica viculus t. j. čriedica Gloss. Jer., snad archaismus nářečí východního; buď wola tvá Modl. 85ª, archaismus zachovaný v otčenáši.

Přehlasované a z toho zaniknutím jotace -e: silva quae Scalice nuncupatur t. j. Skalicě Reg. I. r. 1211, Wesce tamt. 1225, berne t. j. berně tamt. r.1208, bernie tamt. 1249, chtwrtne t. j. čtvrtně tamt. 1249; rivulus Bruznice t. j. Brusnicě Kosm4. I, 9, Mzie t. j. Mžě Kosm2. I, 10; bradavice, meze, rohoze, olſe, wirſe, hlavne, oye t. j. -cě, -zě, -žě atd. MVerb.; orliczie AlxH. 3, 8, že jsi trogyczye Modl. 61ª, společná nvzie OtcB. 387; burzie mocná ŽWittb. 49, 3, svěcká peczie OtcB. 193, veseliti sě bude

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).