zbožié, požehnánié, perié BartD. 44 (břez.), kvjécjé t. 40 (hroz.), zbožje, stavjanje t. 42 (též), slc. znamenie; – -é, pravidlem již v nejstarších dokladech subst. -lé z lьje, na př. ten mi nazzilee činí Jid. 95, weſele ŽWittb. 3, 7, zelee vařené Pass. 625, obylee zemské Pror. 57ᵃ, všecko vſylee t. 68ᵇ, nad vhlee t. 107ᵃ a j., náſylé Br. Jer. 51, 35 a j., v nář. vých. dosud: zelé, obilé BartD. 20 (zlin.), t. 69 (val.), t. 89 (stjic.), t. 99 (laš.); dílem také jindy, na př. parzeze borové KabK. 18ᵇ; – zúžením -í: vezmú to orudij Alxp. 77, všecko vſylj tvé Br. Deut. 28, 33, obilij přijala KolEE. 2ᵇ (1636), zely sazené t. 309ᵃ (1661) atd., nč. znamení, obilí Us., zelí, obilí BartD. 53 a 55 (dol.), 45 (lhot.), zéli t. 85 (stjic.), zeli, obili t. 99 a j. (laš.). – V stmor. EvOl. čte se: skrze cztenyey 171ᵇ, koncovka -í změněna v dial. v -iej, srov. I. str. 214.
117. Sing. gen. znameňá, -ie, -í. Koncovka -á je z bývalého -ьja; přehlasuje se v -ie a z tohoto je ztrátou jotace -é a zúžením -i. Pŕíkladův -á z doby dosti staré a bezpečných nemám; -ie, -é, -í: du světa ztworene t. j. stvoŕenie Ostr., ze zpanyě Jid 149, toho zchzedye Pil. c, dobrého dyenye ŽWittb. 77, 11, od poluv-noczye ab Aquilone Pror. Jer. 1, 14, ſ polunoczye t. 51, 48, čekajíce hnutyee vody EvZimn. 19, z toho pozwanije Štít. ř. 3ᵃ, ze cztenije t. 5ᵃ a j.; z mého pohodleePil. c, z toho wezzeleet. d, do wezzeleeJid. 150, vdolee přěplodného Pror. 19ᵃ z uokolee t. 66ᵇ a j., do vdolé Br. Gen. 14, 3, hojnost obilé t. Joel 2, 19 a j., do zelé BartD. 20 (zlin.); aby žádného przikorže nečinila KolČČ. 169ᵇ (1702, archaismus, ne-li omyl); – -í: roh ſpaſſeny mého ŽWittb. 17, 3, na pamět vmuczeni NRada 435, znamení Us. od pol. XVI. stol., znamení (zkrác.) Us. ob., chrom. 270, králoství Btch. 267 (dbeč.), ze stavéní BartD. 20 (zlin.), do zelí t. 83 (val.), z Ústi, do zéli t. 81 (hran., zkrác.); – za -í je dial. -ej: do povětřej BartD. 355 (dol.), srov. I. str. 214.
V nářečích východních jest -á dílem nepřehlasováno, dílem přehláska zrušena. Na př. psáňá BartD. 68 (val), z nenadáňá, do náručá, to zelá Bart. poduž. 29, zbožia BartD. 44 (břez.), zbožja t. 42 (hroz.), z obilá, do vrbá t. 84 (stjick.), bez trápeňá, takového dobrodiňá, do Mezříčá, do zelá t. 89 (též), bez svědoḿa, z fojtstva t. 114 (laš., -a zkrácením z -á), do zelo, do obilo t. 101 (též, -o z -á), neslyším zvoněná Suš. 100, toho vydaťá t. 472 a j., slc. znamenia; příklady takové jsou z doby starší v dial. OlMüllB.: svatého czetna (m. čtená) 618, od božého wstupena 619, dla oderzena odpustkóm m. obdržeňá 620, zboza jim prispořiti t. j. zbožá 620.
Analogií podle pěší vznikl novotvar -ieho, -ého, -ího; na př. pro kúsek býlého (býlí) Suš. 190, Kniha narozeniho Gezisse Krista ČČMus. 1879 (z rkp. Roudn., přípisek XVI nebo XVII stol.), domažl. a zbirož. psaního, kameního, uhlího Šemb. 17, ždár. uhlího, kořeního, zelího BartD. 2, 252.
