Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<159160161162163164165166167>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Vzor znamenie.

Sem patří všecky střední ьjo-kmeny. Kmen substantiva vzorového je zьnamenьjo- přehlas. zьnamenьje-. Skloňování jest toto:

sing. nom. akk. vok. znamenie, -i

gen. znameňá, -ie, -í; dial. -ieho atd.

dat. znameňú, -iú, -í; dial. -iemu atd.

lok. znamení; -ú, -iú, -í; dial. -iem atd.

instr. znamením; dial. -iem;

du. nom. akk. vok. znamení

gen. lok. znameňú, -iú, -í

dat. instr. znameníma

plur. nom. akk. vok. znameňá, -ie, í; dial. -a

gen. znamení·, dial. é, -ích

dat. znamením; dial. -om, -ám, -iam, -am

lok. znameních; dial. -iech, -och, -óch, -ách, -iach, -ach; -í

instr. znameními; dial. -ami, -iami, -áma, -ama, -i.

Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.

Kmenové -ъj- stahuje se se samohláskou následující a tím způsobem mění se -ьje v -ie, -ьja v atd, srov. I. str. 559 sl. Odtud je koncovka vždycky dlouhá: nom. stč. znamenie nč. -ní, dat. stč. znameňú nč. -ní atd.; ale v nářečích ob. často se krátí, na př. znameni, zéli, zbóži Us. ob., znameni gen. -ni instr. -im pl. dat. -im lok. -ich instr. -ima chrom. 270, v Ústi, v zéli BartD. 81 (hran.) atd.

Novotvary jsou v tomto skloňování dosti hojné, některé podle vzoru pěší, některé podle jiných. V nářečích, kde proniklo přehlasování a úžení, bývala výsledkem často koncovka -í, tvar znamení byl tedy mnohovýznamný (byl sg. nom. a spolu gen., dat. atd.) a proto málo zřetelný, a ta věc podporuje vznikání zřetelnějších novotvarův.

Sing. n om. akk. vok. znamenie, -í. Koncovka -ie je z býv. -ьje, a mění se dále ztrátou jotace v a úžením v . Na př. -ie·. nadwore Reg. I. r. 1178 t. j. nádvorie, nestane t. II. r. 1289 t. j. nestánie, cope MVerb. t. j. kopie, perre tamt. t. j. perie; Evino zreſſenie Ostr. t. j. zhrěšenie, naše zpazenie t.; dal znamenye ApŠ. 58, když sě zdrawiě ruší Jid. 122, časté wzdķy̆chanyĕ t. 149; mezi trnyee EvZimn. 13. cztenýe BiblB. Mark. 8, 35, zahynutíe t. 8, 36, abychom vczenije brali Štít. ř. 3ᵃ, nábožné vpokogenije t. 154ᵃ a j., wdeſſenyee živné spiraculum Ol. Gen. 7, 22, mé panenſtwiee KřižB. 93ᵃ atd.; – -ie zachováno v nářečích:

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).