plece stsl. plešte humerus. Sg. nom. levé plecze Hrad. 1 2ᵃ, vzemši jej (liška džbán) na plecze t. 129ᵇ, plecze pravé Ol. Num. 18, 18, plecze vařené t. 6, 19, plecze mé buď setřieno Ben. Job. 31, 22 atd., instr. ruku s pletczem Ol. 2. Mach. 15, 30, (kost) jest spojena s pleczem Sal. 772; – du. nom. akk. pleci humerum MVerb., nemoc vstúpi v obě pleczy Hrad. 142ᵇ, pleczy moji Alb. 53ᵃ, řěci vsěkú je v pleczy AlxV. 1740, udeři krále mezi šíji a pleci inter cervicem et scapulas Hlah. 2. Par. 18, 33, inhed pletczy obrátivše terga vertentes Ol. Jos. 7, 4, – gen. lok. na pleciu in humeris ŽKlem. Deut. 11, nesa na pleczy kříž Modl. 136ᵇ, na plecýj Pror. Isa. 46 7, nesúc vědro na pleczíj in scapulo Ol. Gen. 24, 15, s pleczí t. 24, 18, na svú pleczy ŠtítBud. 122, na svú pleczij Alxp. 13, – dat. instr. plecoma: plecoma ŽGloss. 90, 4, ŽPod. tamt., plecoma svýma Hlah. žalm 90, 4, Kladr. tamt., mezi plecoma VelKal. 242, t. 271, – -ěma: (smrt) starým jest za plecziema Kruml. 288ᵃ, – -ima, s -i- z nom.: plecima tvýma ŽKlem. 90, 4, mezi pleczyma Štít. uč. 115ᵇ, mezi plecyma ŠtítOp. 247ᵃ, mezi pleczima ŠtítMus. 151ᵃ, mezi pleczyma Sal. 284, pleczyma vašima Ol. Ezech. 34, 21, – -ma: pleczma zasloní tebe ŽWittb. 90, 4, pleczma ROlB. 47ᵃ, – srov. stsl. pleštema, -ima a -ьma; – plur. kladů jě (břemena) na lidská pleczye Krist. 82ᵇ, (oni) podloživše pletczie svá k dielu colla sua Ol. 2. Esdr. 3, 5. – V nč. básních bývá mylné fem. plec', na př. útisk k pleci plec nepřirazí Pís. otroka (1895) 31.
pľúcě nč. plíce, slc. pľuca pulmo, stsl. pljušta atd., pomnožné. Nom. plucze Boh. m. 21ᵇ, plyczye Vít. 92ᵃ, plijcze Ben. 3 Reg. 22, 34 atd.; – gen. plic Us.; – dat. ku plycom Sal. 785, pliczom t. 770, plicům Háj. herb. 67ᵇ, a také k pliczem Sal. 486, plicem Háj. herb. 51ᵇ, t. 100ᵇ, t. 316ᵃ a j., nč. plícům a -ím Us., v jazyku knižném nékdy též -em; – lok. při plicech Háj. herb. 193ᵇ a j., v nč. plících Us., v jazyku knižném někdy též -ech; – instr. mezi plicziemi Ol. 3. Reg. 22, 34, mezi plicmi Kladr. tamt.; – dial. plúca, plúc, plúcám, plúcách, plúcami BartD. 69 (val.).
poledne v. v § 304 č. 11.
vajce gen. vajcě atd., nč. vejce gen. vejce atd.; – pl. nom. akk. když sě wagcye zkazie OtcB. 132ᵃ, jako sbierají waycze ova Pror. Isa. 10, 4: – gen. wagecz Pass. 379, z wagecz Mand. 18ᵇ nč. vajec, dial. vajíc z vajéc chod., a -cí: bielek waiczí nových LékB. 213ᵇ; – dat. waiczom Lit. Výkl. F; nč. vejcím atd.; dial. vajca, vajcách, vajcami BartD. 69 (val.); – o ej-aj ve vejce-vajec srov. I. str. 135, o skloň. vejce g. vejcete v. § předcházející.
