Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis A]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV B 10, 1r–195v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

{a najvíc svědectví nevěrného, jakožto saracéna, žida ve všech soudních přech, poněvadž konec svědectví jest víru učiniti, t. dovésti}marginální přípisek mladší rukou kteráž let dvanádcte naplnila, {prchliví / slepí / hluší / němí / křiví}marginální přípisek mladší rukou a prchliví neb nesmyslní, a slepí o vidomých věcech svědčiece, a hluší, kdež mají svědčiti o slyšených věcech, a němí, kdež přísaha hlasitě svědectvím má býti potvrzena, a nadto svědectvie křivého přísežníka, jako v příkladě, jestliže kto před súdem přemožen jest z falešného svědectvie, od strany, proti niežto veden byl a zvláště v hlavnie při zavrženť bývá týmž právem. Protož při svědciech víra, duostojenstvie, mravové a obyčejové mají zkušeni býti a protož svědkové, kteříž proti vieře svého svědectvie nejsú sstálí, ale kolébaví, nemají slyšáni býti. Viera svědkóv pilně má zkušena býti, a protož při jich osobě má prvotně vytazována býti povaha. Byl li by takový vypověděnec čili vobcí, a počestného li jest života a bez poškvrny, čili jest znamenán a zavržen, jest li bohatý či chudý, jenž se pro zisk čeho dopustí, aneb byl li by jeho nepřietel, proti němuž svědčí, aneb jest li přietel jeho, jemuž svědčí, nebo jestliže nebude v podezření, neb pro osobu, od niežto jest veden k svědomí (byla li by počestná) neb pro příčinu, že ani pro zisk ani pro nepřiezen, tehda dopuštěn bývá. Při svědciech také má patřeno býti, túž li anebo jednostajnú li řeč vyznávají, a nebo odpoviedají li podobně, o čemž tázáni bývají, nebo kterakým obyčejem otázky k některému obyčeji a k duovodu o každé věci dieti sie mají, žádným obyčejem jistým nemuož býti vymluveno, nebo jakožto ne vždycky, též také často pravda jedné každé věci bývá dosažena bez zjevných ohrazování neb vytazování. Někdy počet svědkóv, druhdy duostojenstvie a mocnost a druhdy jakožto svolující pověst potvrzuje viery o té věci, o kteréž bývá tázáno. Protož súdce ne o všem hned má se obrátiti k jednomu zpuosobu duovodu, ale z mnohých duovoduov rozum svój má zpravovati. Opět nevidie se hodní býti svědkové, jimžto muož se přikázati, aby byli svědkové, avšak svědectví služebníkovu ty časy má býti věřeno, když jiného duovodu k vyhledání pravdy nenie.

O svědectví otce synu a zase

Otec nenie hodný svědek synu aneb syn otci, ale miení se otec a syn, jenž v jeho moci jest, protož bratřie, {bratří}marginální přípisek mladší rukou jenž jsú v moci téhož otce, svědkové ovšem v témž kšaftu neb v jednostajné

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).