Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis A]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV B 10, 1r–195v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

Umře li host bez kšaftu

Pakli by který cizí člověk umřel bez kšaftu a o svých věcech nic by nezřiedil, přísežní jeho věcí i jeho zbožie pod pečetí měsckú do roka rozkažte schovati, aby jestliže by v tom času některý z přátel neb tovaryšóv jeho s jistými duovody přišel, zbožie onoho právem měsckým obdržal.

Pakli by ižádný v tom času dřieve roku a dále nepřišel, tehda zbožie neb věci jeho na tré buďte rozděleny a staň se s nimi, jakož řečeno jest napřed.

O pohřebu hostinském

Opět všeliký člověk host a příchozé kteréhožkoli rodu měj dobrú svobodnú vuoli pohřésti se, kdež by koli chtěl.

O kšaftiech učiněných toliko po znameniech bez řeči

Že kšaft toliko smrtí se potvrzuje, aniž kto co muož v kšaftu řéditi, od něhož by neslušalo odstúpiti, poněvadž až do vystúpenie duše vuole byla by hýbající {přicházející}meziřádkový přípisek mladší rukou, aniž kto muož sjíti {umříti}marginální přípisek mladší rukou, dva kšafty pozuostavě, aby oba dva držána byla, ačkoli jmenovaní svědkové učiněnie {svědkové kšaftování když mají podruhé přísíci}marginální přípisek mladší rukou kšaftu naprosto vysvědčovali by, avšak toho na kříži mají potvrditi, že nemocný obyčej {moc}meziřádkový přípisek mladší rukou mluvenie (kteréhož bieše zbaven) opět zase přijal.

O kšaftu jelikožto k těm, jenž se ještě nenarodili

Ačkoli právo měscké jest, že otec o svém zboží muož kšaftovati, řéditi neb zpuosobiti, jakž se jemu líbí a jakž se jemu vidí býti užitečno, proto však dědicové ještě nenarození, ale ještě v životě zavření a zvláště bez vědomie otce počatí vyjdú li živi z života matky, nebývajíť zbaveni dědictvie, protož po smrti otce narozenie v statku otcově diel jim příslušný slušně obdržie.

Mohú li kněžie vysvědčovati kšafty sobě učiněné

Žaluje li šafář na osadnieho laika před světským súdem z kšaftu jeho a jeho kostelu na zádušie učiněného za duši umrlého, muož svuoj úmysl slušně obdržeti svědectvím kněží, by pak byli i jeho náchlebníci a vikářové, tolik když nejsú zlopověstní, nebo jakož v právě duchovniem laici dobropověstní přijímáni bývají v svědectvie, též v právě světském zase slušně bývá dopuštěno.

O kšaftiech s výmienkami

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).