svému nepřieteli diáblu. A jakžto dietě brzo vece, tak Lukrecius poče se velikým strachem třiesti. A v tu dobu diábel veň vstúpil, tři hodiny jím v orloji lomozil, a tak na těch hodech věčně umřel. To vidúce, ješto tu biechu, na vieru se obrátili, všem rozpravujíc, že dědičstvie svaté Beatricis nevinně odjaté bohem na těch hodech pomštěno. Ti světí umučeni sú po božím narození po dvú stú osmdesát sedmého léta. Amen.
Život svaté Marty panny
Svatá Marta, šťastná hospodyně Jezukristova, jehožto v svój duom mile přijala, od králového rodu pošla. Jejie otec byl Sirus, mátě jejie byla Eukaria. Ten jejie otec mocné knieže byl, nad několikými vlastmi vládl a zvláště Magdal hrad a městečko Betaní a velikú stranu Jeruzaléma města dědičsky držal. Jeho dci, svatá Marta, čistá dievka byla. A když k nie Ježíš Kristus kdy v duom přišel, snažně jemu slúžila a svú sestru, Mariji Magdalénu, k službě jemu ponúcala. Neb se jie [tak vidělo]text doplněný editorem[139]tak vidělo] doplněno podle KNM III D 44, že by veš svět takému hosti nemohl duostojně poslúžiti. A když po božiem na nebesa vstúpení všickni apoštolé po světu se rozešli, tehda svatá Marta s svým bratrem, s svatým Lazarem, a s svú sestrú, Marijí Mandalénú, a také s svatým Maximinem, od něhožto biechu křest přijeli, všickni spuolu na bárku vsazeni, a tak na moři bez vesl i beze všie jiné přípravy plovúce, boží náhodú do Marsilie připluli a v těch vlastech mnoho lidí na vieru obrátili. Těch časóv byla jedna san hadové postavy nad řekú Rodanem v jednom lese, bieše širšie než vuol, delšie než kuoň a zuby u nie jako meč ostré, mějieše rohy
