také praví svatý Krysostomus: Tekla krev nám na vykúpenie a voda našim hřiechóm na omytie. A jakž praví dávno písmo, že ta krev po kopí plovúci, k Longinově ruce přijide, a když rukú očí dotekl, jenž slep bieše, inhed prozřel. V ten čas dva z Ježíšových učedlníkóv, Jozef a Nikodemus, s odpuštěním Pilátovým jeho tělo s kříže sněmše, v čisté prostěradlo obinuvše a podlé obyčeje židovského vonným kořením obkládáše v hrob v nový, v němžto nikda žádný neležal, vložista a tu kámen veliký na jeho hrob položista.
Tu praví svatý Anshelm, že tu matka božie bieše a to vše svýma očima viděla, s svatým Janem a s jinými paniemi do města jide. Tu svatý Jan v apoštolský duom uvede, a tu kvieléc i ječiec, viece ležieci nežli sedieci, na vždy syna vzpomínajíc plakáše. Amen.
Na hod slavný vzkřiešenie spasitele našeho Ježíše Krista
Vzkřiešenie našeho spasitele Jezukrista stalo se jest třetí den po jeho umučení. Při jehožto svatém z mrtvých vstání jsú některé znamenité věci, kteréžto slušie každému křesťanu věděti. Najprvé proč jest, jakž jest umřel, inhed z mrtvých nevstal, ale do třetieho dne v hrobě ležeti chtěl. To jest proto učinil, aby svrchovaně, že jest jestojsky umřel byl, dolíčil. O tom takto praví svatý Jeroným: Spasitel náš smrti se podložil a tři dni v hrobě byv, všecky, že jest umřel, ujistil silú svého božstvie mocí, třetí den z mrtvých vstal.
Druhé slušie věděti, proč jest svého z mrtvých vstánie
