anjelé vzeli. V tu dobu ciesař na nich padna, s velikým pláčem je celováše, odtad šed, kázal jim hroby zlaté připraviti. Tehda té noci jemu se zjevivše, zapověděchu a řkúce: Jakož sme dřieve v zemi, totiž v jeskyni, leželi, takež i ještě nás nechaj, dokad nás opět hospodin nevzkřiesí. To ciesař miesto znamenav, krásně připravil, ta svatá těla tu pochoval. Amen.
Svatého Nazaria
Svatý Nazarius, mučedlník boží, byl syn jednoho žida slovutného z Říma, tomu řekli Afrikán, ale matka jeho byla nábožná křesťanka, jižto křstil byl svatý Petr apoštol. Té jméno bylo Perpetua. Když byl svatý Nazarius devět let vstáři, velmi se divieše, vida otce a mateř v rozličné vieře bydléce a tak se divě mysléše, k které by vieře přistúpil, židovskéj li s otcem, čili k křesťanské vieře s mateří, nebo oba jej na svú stranu táhniešta. Ale jakžtomu duch svatý chtěl, po matce k svaté vieře křesťanskéj přistúpil, jehožto svatý Linus papež pokřtil. To otec zvěděv, jal se jemu velmi od toho odmlúvati, pohrožuje rozličnými mukami, jakžto sú křesťané rozličně mučeni. A když otci nikterakž nepovolil, ale vždy křesťanské viery se přídržal, přietelé jeho, aby pro to nebyl zahuben, jemu radu dali, že pojem sedm sumníkóv svého otce, nabrav s sebú všeho dobrého dosti i bral se do vlaských vlastí a tu, což měl, to vše mezi chudé rozdal. Potom od toho času desáté léto do města Mediolána přišed, svatého Gervazia a Protazia tu v žaláři věziece nalezl. K nimžto
