vyskočivše, ty modly všecky zlámavše, hroznými hlasy volajíc, pryč zaběhli. To pohanští kněžie uzřevše, s velikým hněvem v náhlosti na apoštoly se řítivše, na tom miestě oba zabili. V tu hodinu, jakž koli jasno bieše, tak veliká hřímota přišla, že se chrám pohanský na tři čiesti rozsedl. A ta dva čarodějníky v túž hodinu udeřiv hrom tak spálil, až sta oba v uhlé obrátila. A král těla svatých apoštolóv vzem, s velikú ctí v svém městě pochoval a ve jmě jich překrásný kostel učiniti kázal. Jichžto odplaty nás účastny učiniti rač, všemohúcí bóh, věky věkóm. Amen.
Svatého Eustachia
Svatý Eustachius prvé slul Placidus a potom jemu jméno dáno Eustachius. O tom se takto píše, že jest byl mistrem i starostú nad rytieřstvem na dvoře Trojana ciesaře a byl velmi milosrdenstvie plný, ale i s svú hospodyní pohanské viery bieše. Měl jest také dva syny, pacholíky malá, podlé svého stavu u veliké cti i v rozkoši vzchovaná.
A když jednú Eustachius s rytieři a s svými lidmi zvěř lovieše, nadjide jedno veliké stádo jelenóv. Mezi nimižto jeden znamenitě překrásný stáše jelen. A když se rytieřstvo na ty jeleny oddachu, ten krásný jelen v jinú stranu se u větčí les obrátil. Tehda Eustachius všech jiných lidí ostav, za tiem jelenem se oddal, hlédaje všemi činy, kterak by jej dostihna zabil. A když tak snažně po něm hnáše, brzo vzezřev uzři, ano jelen na jedné vysokéj skále stojí. I poče snažně mysliti, hlédaje, kterak by k němu přišel. A v tu hodinu, když tak pilně na ten jelen hlédáše, uzře, ano mezi rohoma kříž stkvúcí stojí a obraz našeho spasitele Jezukrista. A ten obraz svatý poče k němu mluviti a
