kázal vinnému na oltáři svatého Petra přisieci, za to svatého Petra prose, aby některým znamením ráčil vinného ukázati. A když se tu ižádné znamenie neukázalo, zavolal súdce a řka: Najspieš svatý Petr jako starší mlazšieho na tom ctí. Vstanúc poďmy k svatému Pankraciovi mladému, tenť pravého ukáže. A když vstavše, k svatého Pankráciovu hrobu šli. Netáhl opět křivý přisieci, až jemu tu inhed ruka přilnula, jiežto odtrhnúti nemohl, až i umřel. Proněžto i dnes obyčej v Římě jest, že u pilných věcech u svatého Pankracie přisáhají.
Svatého Urbana
Svatý Urban byl jest po svatém otci Kalixtovi papežem. Za jehožto časuov křesťanstvie velikú nenávist a násilé od pohanóv jest trpělo. Potom byl Alexander ciesařem, jehožto matka jménem Amena křesťankú byla jest, jižto svatý Origenes byl na vieru obrátil. Když ta jistá Amena svého syna, ciesaře, za křesťany, aby jich nedal zamučovati, prosila, na tom ji syn uslyšal, křesťanóv s pokojem nechati kázal. Zatiem byl jest v Římě ciesařóv úředník i starosta jménem Linachius, ten bez přestánie křesťanóv nenávidě, kázal svatého Urbana naleznúti a před se přivésti. A když jeho se třmi kněžími a s jinými křesťany nalezše před starostu přivedli, dal jemu starosta vinu z toho, že by pět tisícóv lidí ot bohóv odvrátil a svaté Cecilie poklady pobral. K němužto svatý Urban vece: Jelikož já mohu znamenati, ty svaté lidi nevraždíš
