A tak se stalo, v žaláři svatému Janu hlava sťata a v okříně té děvečce dána a ta děvečka dala ji své mateři. Uslyševše to svatého Jana učedlníci, to svaté tělo pochovali. Svatý Jeroným u vykládaní toho svatého čtenie praví, že což se jest při této nevinné smrti dálo, to bylo dřieve mezi králem a jeho nepravú královú všecko lstivě předpósobeno, co se jest král zavěroval, i také, což měla ta děvečka prositi, to vše bylo smluveno i sjednáno. Proněžto praví svatý Jeroným: Zarmútil se král pro její prosbu svrchním zamúcením a vnitř s libostí povoluje té hrozné vraždy konání. A protož jakžto staré písmo pamatuje král Herodes,božím dopuštěním s svú královú strastný život vedúce, do města Lukdona zahnán, a tu, u velikém hubenství bydle, hanebně sšel. Amen.
Svatých Šťastného a Sbožného
Ta dva svatá mučedlníky, Šťastný a Sbožný, svú krev pro Jezukrista jsta prolila. O tom se takto píše, že jsta byla jata a před Dioklecianem a Maximianem postavena, z nichžto starší do pohanského chrámu veden, aby se modlám modlil. Tehda svatý Šťastný té modly v obličej podul a inhed ta modla spadši se rozbila. Odtad veden k druhé modle i k třetie a vždycky, když jie v tvář podul, tehda vždy modla padla. Naposledy veden k jednomu dřevu, ješto diáblóm pohanským bieše posvěceno. Tu svatý Šťastný poklek, bohu se pomodlil a na to dřevo podul a inhed to dřevo z kořen padlo a tu i chrám i modla i oltář vše tiem dřevem, když padlo, zetřeno. To starosta
