se vykydl. To jeho matka, svatá Julita, že jejie dietě napřed do nebes šlo, vidúci, bohu chválu vzdala. A starosta ji samu kázal odrúce, horkú smolú obliti a potom hlavu stieti. A když se to vše stalo, bohu se dostala. Amen.
Svaté Mariny panny
Svatá Marina panna byla jediná dci svému otci, jižto v jeden čas u pacholíkové rúcho proměniv, jednoho opata poprosil, aby ji v zákon přijal. A když jako jiný mníšek oblečena, všickni ji bratr Marin nazýváchu. Zatiem ona božie dievka tak se tajéci, nábožný život vedla a vdycky s velikú pokorú poslušna byla. A když byla dvadceti let vstáři, tehda jejie otec k smrti se přiblíživ, jie k sobě pozvav, snažně zapověděl, aby nižádnému nepravila, by ženú byla. Zatiem svatá Marina jakžto i jiný mnich drva z lesa do kláštera vozieše a často se u jednoho muže jedúc stavováše v domu. Kteréhožto muže dci jinde dietětem počemši, otcovi pověděla a řkúc: Mnich Marin mnú vinnen jest. Proněžto z kláštera jako vinna vyhnána, tři léta před klášterem s chudými kóry a jinú almužnu berúci, o malém pokrmu živa byla. A ono dietě opatovi posláno a opat jie dal svaté Marině pěstovati s velikú pokorú dvě létě a což hanby bez vinny trpěla, ze všeho bohu děkovala. A potom opat, vida jejie velikú pokoru, opět ji do kláštera navrátil a ji, což najsprostnějších úřadóv bylo, poručil. To ona vše nábožně a pokorně snesla a tak v té pokoře bohu slúžieci, skončala a bohu
