přišed, jich svatými slovy posílil. To lidé uslyševše, že on těch vězňóv posiluje, jemše jeho a k starostovi, jenž miesto ciesaře tehdy tu bieše, jeho vedli. A tu kdež po jich zlé vieře postúpiti nechtěl, kyji bit a tak z města vypuzen.
A když po téj vlasti chodieše, matka jeho, kteráž již bieše dávno umřela, ta se jemu v noci zjevila a řkúce: Posilni sebe a vstana, jdiž do franské země. To zjevenie uzřev svatý Nazarius, odtad do jednoho města u Francí šel, jemužto Gamellus dějí. Tu přišed, mnoho lidí na vieru křesťanskú obrátil, mezi nimižto jedna poctivá paní jednoho syna svého, mladého robence, jemu poručila, prosiec, aby jeho pokřtil. To uslyšav těch vlastí starosta, kázal svatého Nazaria i s tiem robencem jieti a v žalář vsaditi a nazajtřie vyvedúc mučiti. Tehda toho starosty paní poslala k svému hospodáři a řkúci: Nenie to spravedlivý súd nevinné lidi bez viny zahubiti a všemohúcie bohy naše, jenžto sami sobě pomoci mohú, mstíti. To starosta uslyšav, svaté pustiti kázal, ale aby tu své viery nekázali, těžce zapověděl. Proněžto svatý Nazarius odtad se zdvihl i šel do města Tríře a tu najprvní ze všech vieru křesťanskú kázal, proněžto se mnohý lid na vieru obrátiv, kostel bohu na čest učinili. To uslyšav starosta Kornelius Neróv ciesařóv, jenž tehda nad tiem městem vládl, ciesařovi žaluje vzkázal. To Nero uslyšav, inhed sto rytieřóv, aby jeho jeli, poslal. Ti do Triry přijevše, u jeho modlitebníka pokojíka jej nalezše, svázali jemu ruce a řkúc: Veliký Nero tě zóve k sobě. K nimžto Nazarius vece: Nepoctivý král, nepoctivé
