[235]číslo strany tiskubiger-baši vzali ČernHeřm. 267, poslal ke mně čihauše baši t. 263; gen. od Baſſe Har. 2, 68, od Machmeta Baſſy VelKal. 257, od Baſſi Kairského Har. 2, 57; dat. lok. Mahmut Baſſowi Háj. 440ᵃ, Baſſowi Har. 2, 58 a j.; plur. vyšli dva paše ČernHeřm. 263, všecky své Baſſe Háj. 449ᵃ, s svými baſſemi t. marg. a 359ᵃ atd.; tvary baša a baše atd. nejsou české obměny hláskové, nýbrž slovo to přejato ve znění různém; časem vzniká také sklonění podle vz. kuře-: baše gen. bašete atd., třidceti baſſát Beck. 2, 431; nč. paša, vok. -o, akk. -u, gen. -i (za -y), v knižném jazyku někdy -e, dat. lok. -ovi, instr. -ou, plur. –ovéatd. Us., někdy s významem příhany sg. gen. –ete atd., plur. -ata atd.
199. Některá substantiva jednotlivá vzoru tohoto.
Krkonošě. Sing. nom. z nichžto (dvou hor) jedna Krkonoſs slove Háj. pp.; lok. na Krkonoſſy Háj. herb. XIIᵇ, t. 281ᵃ, t. 352ᵃ; plur. nom. Krkonoſſe das Risengeburg seu montes gigantum Stránský Respubl. boh. 1634 str. 3; pl. gen. Světlonoš pohlídá na nás s Krkonoš Zpěvník Olom. z r. 601 ČČMus. 1878, 133, do Krkonoš atp. Us.; atd. V pl. gen. zachována forma archaistická, jako při mužských jmenech místních do Lobkovic, do Brozan, jsouť Krkonoše jméno významu také místního. Nč. dat. -ům, instr. -i jsou novotvary.
příchozě advena jest substantivum, jehož třeba nemásti s adjektivem příchoz a přichozí. Sklonění jeho jest náležité. Sg. nom. všeliký przichozie alienigena Ol. Ex. 12, 43, leč by byl měštěnín leč przichozye advena Ol. Lev. 24, 16, leč bydlec leč przychozye t. 16, 29, przychozye sem byl v zemi cizie Ol. Ex. 2, 22, všel sem jako przichozie advena Ol. Gen. 19, 9, jáz ť (Abraham) sem przichozie t. 23, 4, (Aman) przichozye jsa peregrinus Ol. Est. 16, 10; sg. akk. vdovu a przichozu advenam ŽGloss. 93, 6, vdovu a przichozu ŽWittb, t.; sg. gen. przichozie nesmútíš advenam Ol. Ex. 22,21; plur. nom. akk. všickni mužie tak vzchovanci jako i przichozie tam vernaculi quam alienigenae Ol. Gen. 17, 27, neboť ste i vy przichozie byli Ol. Ex. 22, 21, vy przychozye ste Ol. Lev. 25, 23, hosté jsmy a przychozye Ol. 1. Par. 29, 15, przijchoze jsme peregrini Ben. 1. Par. 29, 15, kněžie nesli archu, tak przijchoze jako domácí t. Jos. 8, 33, svolal lid i przijchoze advenas t. 2. Par. 15, 9; plur. gen. takéž z bydlitelóv jako z przychozy de advenis Ol. Lev. 17, 15; všem ſynuom y przijchozým t. Jos. 20, 9.
rovně aequalis, subst. masc. a fem.; rozdílné od adjekt. rovný, se kterým se někdy mate. Skloňovalo se pravidelně podle dušě a panošě; v sing. nom. a akk. odsouvá se někdy samohláska a jest roveňʼ, jako zemʼ m. země a zemi. Na př. sg. nom. rovně: hospodine kto jest rownye tobě similis ŽKlem. 34, 10, kto jest rownye tvój t. 88, 9, že jemu nenie ižádný rownye Alb. 13ᵃ, když zmluví rownye na rowny Rožmb. 124, rownye jemu
![[235]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00237.jpg){kind=link}