Igna[234]číslo strany tiskucya Pruſſy Kon. (na listě titul.), Šimona ſſyſſy t. 136ᵇ (1551), nebožtíka Wani KolB. 1519, Giržika Waňj KolEE. 490ᵇ (1732), od Mathauſſe wencziczi KolČČ. 272ᵇ (1573) atd., nč. Píši, Váši, huhniatd. Us., od Aleši Rusk. knih. 20, 116 a j., u Míti t. 136 a j.;
sing. dat. lok. stč. Péši atp., nedoložen; – novotvar Píšovi atd. na př. Janovi Hrabaniowi KolB. 1524, Haſſowi KolA. 1511, Giſſowi t. 1512, Miczowi KolB. 1519, po Sſymonowij ſſyſlowij KolČČ. 136ᵇ (1551), Janovi Waniowy KolEE. 418ᵇ (1696) atd., nč. Píšovi, Vášovi, huhňovi atp. Us., Míťovi Rusk. knih. 20, 121 a j.;
sing. instr. Péší atp., Janem Hrabanij KolB. 1524, s Wanij KolA. 1513; – novotvar Píšú, -ou atd., na př. s Wanuo m. Váňú KolB. 1515, nč. Píšou, Vášou, huhňou atd. Us., s Alešou Rusk. knih. 20, 116.
Pro plural není dokladů starých, ale analogie singularu a obecná nářečí poučují nás, že zde tvary náležité tak ustupovaly novotvarům, jako v sing. Byl tedy pl. nom. Péšě, gen. Péší, dat. Pešiem atd., a jsou nyní novotvary nom. Píšové, gen. Píšův, dat. Píšům, akk. Píši (m. -y), lok. Píšech, instr. Píši. V nářečích východních jsou tu některé koncovky jiné, z pravidla souhlasné s dial. koncovkami vzoru chlap a oráč; na př. v nář. hroz. má příjm. Kurica pl. nom. Kuricja BartD. 139, jako je tutéž pl. nom. ščúrja, kołárja atp. t. 41 atd.
Srov. jm. Káča atp. § 184 č. 11.
Tak skloňují se ovšem také appellativa vzorů panošě a dušě, vzatá za příjmení; na př.:
Panoše, Jan panoſſe krejčí KolČČ. 12ᵇ (1524), gen. (haltýř) Jana panoſſi t. 30ᵃ (1543), od Mikuláše Panoſſy t. 103ᵇ (1560), od Jana panoſſi t. 42ᵇ (1549), dat. lok. Janowi panoſſowi t.; nč. Panoše gen. -e atd. Us. jako oráč; –
Voslice, Šimon woſlicze KolČČ. 26ᵇ (1543), akk. Šimona woſliczy t. 30ᵃ (1543), dat. lok. Šimonovi woſliczowi t. 33ᵃ (1548); nč. Voslice gen. -e atd. Us. jako oráč;
rovněž tak příjm. východodial. Večeřa, Neděla, Kurica atp., gen. v nář. vých. -e (v záp. -i, m. -y), dat. -ovi, akk. -u, vok. -o atd.
Z appellativ sem patřících jsou také báťa a přejaté baša, paša.
báťa má doklady stč. pro sg. vok. báto: batho jáz tobě rád slúžu DalH. 30, bato DalC. t., bato mého nechaj t. 28, jáz to bato dobřě vědě t. 36, t. 53, bato třěba mi s tebú mluviti t. 63, bato proč sě druhem nekážeš t., bato nemóžeš bez Němcóv býti, beř sě bato na Rýn s nimi t., milý bato Marg. 424; slc. báťa = otec, bratr, strýc; nč. báťa (s význ. potupným), gen. báti atd. Us.
baša, paša, -še: sg. nom. Mahmut Baſſa Háj. 440ᵃ, ten Baſſe t. 416ᵃ, Baſſe Kairský Har. 2, 58, begyr baše ČernHeřm. 267; akk. zastřelil Baſſu Háj. 440ᵃ, pro toho Baſſy t. 416ᵃ, pro Baſſi Har. 2, 58, aby generala
![[234]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00236.jpg){kind=link}