[225]číslo strany tiskuneděle stsl. nedělja, sklonění náležité. O pl. gen. neděl a nedělí v. nahoře § 179. Z výrazu šest-neděl gen. šesti-neděl atd., vstanúc žena z ſſeſti nediel Otc. 466ᵇ atp., stala se spřežka šestineděle plur. fem., vesele šestineděle Bianc. Jg., z šestinedělí vyjiti Dobr. Jg., v šestinedělích t., dat. též podle o-kmenů: kdož by ſſeſti nedělům projíti dal Kold.² 50ᵇ, k šestinedělům ČernZuz. 283. Podobně dvě-neděle, pl. dat. nedada dvěma nedělům projíti Pr. a Zříz. r. 1564 Jg. Plur. instr. před třemi neděli Us., zaznamenaný v Dobr. Lehrg.² 186, drží se dílem dosud.
ojě, akk. oju, oji, nč. oj, voj, viz nahoře při sg. nom. a akk.; pl. instr. ogyemi AlxH. 3, 1; v nář. východních je z toho neutrum: oje BartD. 11 (zlin.), t. 83 (val.), ojo t. 39 (hroz.), t. 84 (stjick.), t. 99 (laš.), slc. oje, demin. ojce.
pažě, s přidaným ď paždě, sln. paža, jest fem. vzoru dušě. Sg. nom. pazye Vít. 91ᵇ, Vocab. 175ᵇ, BohFl. 403, pravá pazzie mořská Mill. 108 paze Nom. 67ᵇ, pażdie brachium Lact. 25ᵃ, páž, pážď Us.; akk. Maria za pazy vzdviže Kateřinu Kat. 60, (Kateřina) deščku pod pazy ujemši i bra sě preč Kat. 38, by wſſeczku pazy obinuli Sal. 699, zovúci jě pod tvú pazdy pod tvé křídlo ML. 12ᵃ, zowyczy je pod svú paz ͩy pod své křídlo Vít. 83ᵇ, v paži pravau Troj. Jg., páž, pážď Us.; gen. vyně z pod pazdye hlavu DalC. 21; instr. (sv. Václav) žaltář pod pazy nosieše DalC. 27, nad jeho pazy Kat. 42, pod pazy sub ascella Ol. Prov. 19, 24, pod pazdij Mast. 47ᵃ, pod pażdí MamE. 318ᵃ; plur. pazdie brachia Prešp. 1200, na pazdech LékA. 19ᵇ. Pojato za neutr. -ьje: pazdý brachium Veleš., pod paždím Vel. Jg.
pelešě a peleš, s novotvary podle kost, sg. akk. peleši a peleš, gen. peleše a peleši, pl. lok. pelešiech a pelešech atd., viz nahoře při pádech těchto jednotlivých. Nč. peleš gen. peleše atd., pl. nom. akk. peleše atd.
polovicě, polovic. Říká se: v polovic cestě m. v polovici cesty atp., t. j.attrakcemi syntaktickými stává se polovic nesklonné a flexi náležitou dostává výraz, který byl vlastně přívlastkovým genitivem: polovice cesty; srov. stejné sklesnutí při subst. póla § 151. Někdy zní tvar skleslý polovice: že jest jemu polowicze té dědiny zaplatil KolAA. 112ᵃ (1515), páni dali polowicze té zahrady a druhú polowiczy sobě zóstavili t. 160ᵃ (1518), (Dorota) aby polowicze užitku brala t. 65ᵃ (1513), jestliže mu dá polowicze té summy t. 23ᵃ (1518) atd. Srov. ustrnulé tisíce § 72.
rzě, z psl. rъdja, patří též ke vzoru dušě: sg. nom. rzze t. j. rzě aerugo Hom. Op. 177ᵃ, dat. lok. dal jest rzi plod jejich aerugini ŽKlem. 77, 46, dal rzy ovoce jich ŽKap. t. a Ol. žalm t. V nom. a akk. ztrátou samohlásky koncové rez: aby oheň sňal rez všeliké poskvrny Štít. ř. 226ᵃ, oheň rez snímá Alb. 76ᵃ, rez a mol Koř. Mat. 6, 19, rez rubigo Ol. Deut. 28, 42 a Joel 1, 4. Když pak byl nom. akk. rez, přešlo se i v sg. gen. ke vzoru kost: jakož rzy mosí ohňem železo zbýti Štít. uč. 144ᵇ, od rzi
![[225]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00227.jpg){kind=link}