dvě věci nepohnutiei t. Žid. 6, 18; jeho ſwietyey rucě Pass. 403, dvě ſwatyey těle t. 403 atd., jiné doklady pro svietiej viz doleji v § 459;
dobřéj: tepiechu jej jeho sluhy v myley líčcě LAl. g, tě miley matcě Pass. 278, za dvě maley míli t. 312, přěs cieley dvě létě Koř. Skutk. 28, 30 (po l- podle pravidla vždy bez jotace, srov. I. str. 196 a j.); aby sě lydſczey oči kochale t. j. lidščéj ROlB. 20ᵇ, oči kterzey vidíta EvSeitst. Luk. 10, 23;
dobřie: Adam nedoſtoynye rucě ztáhl Pass. 13 (mohlo by se bráti též za adv.), daj mi prudczye křídle Modl. 14ᵇ, dvě nebeſſczye perle t. j. nebeščie t. 147ᵃ, tě šlechetnie Václavovně DalJ. 99 rkp. Z, czyſtije oči móžta viděti Štít. ř. 79ᵇ, tě obě milosti samě o sobě ani sta zlee ani dobrzije, ale když je zšlechtí duchovní milost, dobrzije budeta t. 93ᵇ, ti otewrzenije majíc oči jdú do pekla t. 119ᵃ, kak jsú tvoji newynnije rucě svázali t. 164ᵃ, kto chce pásti jiných ſmilnye oči ŠtítMus. 56ᵇ, pasa svoji oči ſmilnie t. 22ᵃ, češíc swrabliwie uši t. 140ᵃ, na svoji rameni drazye Rúd. 2159, jenž mají uši hadowie Hug. 239, dvě vévodě pruſcie PulkR. 149ᵇ, spě svoji rucě kraſnye Kat. 186, druzye dvě kola t. 156, wſſelyczye rucě omnes manus Pror. Isa. 13, 7, dáti se v ruce neprzatelьštie Hlah. 2. Par. 25, 20, rucê ženьštie ei povrьžeta t. Jud. 9, 15, wſſeliczie rucě universae manus Ol. Ezech. 21, 7, Lia měla oči bolnye t. Gen. 29, 17, rucě zzenſtie jeho zahladíta t. Jud. 9, 15, w neprzatelſſtie rucě t. Lev. 26, 25, chlupatié (tak v rkp.) rucě t. Gen. 27, 23, dvě velicie světle t. Gen. 1, 16, dvě dště kamennye t. Ex. 24, 12, dvě gynye dště t. Ex. 36, 28, dvě dště yaciez napřed biešta t.. Ex. 34, 3, dvě otelnye krávě t. 1. Reg. 6, 7, dvě dce kamennye BiblA. Ex. 24, 12, dve (sic) dczie kamenie Mand. 33ᵃ; jejie ſwietye rucě Pass. 23, svoji kletye rucě Vít. 24ᵃ atd., jiné doklady pro světie, kletie v. doleji v § 459;
dobřé: lomiece byele rucě AlxH. 5, 1, AlxV. 1892, na mdle oči Hrad. 110ᵇ, tě obě milosti ani sta zlee ani dobrzije Štít. ř. 93ᵇ, dvě sestře mylee sobě t. 9ᵇ (po l- podle pravidla vždy bez jotace);
dobří: svoji ſwyetij rucě vzved Hod. 36ᵇ, oči maje plamennii Troj. 101ᵇ;
dobréj: poddadie jě v rucě meczowey ŽWittb. 62, 11, ti nosie v zlatě fygoletney orlici DalC. 22, dvě olivě zlatéj DalJ. rkp. S, rucě jmám ohrizeney Pass. 289, dvě zdi prosto dyelaney t. 528, ſmylney oči jsú posel smilného srdcě Alb. 11ᵃ, Lia jest měla churawey oči t. 35ᵃ, druhei dvě hřivně Koř. Mat. 25, 22, skrzě rucě apoſtolſkei t. Skutk. 5, 12, bude dán v rucě lidſkei t. Mark. 9, 30; jeho ſwatey rucě svázavše Pass. 192;
dobré; nesnadno doložiti, poněvadž dobré je také plur. nom. akk. fem. a na př. ve výraze: dvě osobě přísežné Výb. 2, 1221 (z r. 1517)
