447. Sing. instr. masc. neutr. dobrým, konc. -ým vzniklá analogií; na př. přěd mnohy̆m rokem Pil. a, se zly̆m Jid. 49. bydle s ſwatim budeš svatý s proklatim budeš proklatý NRada 1850, vždy a dosud, dobrým Us. spis. i ob., BartD. 2, 255 (žďár.), t. 1, 25 (zlin.) a j., slc. pravým; – dial. obměny za -ým: bielem stromem Mand. 11ᵇ (dial. mor.), s welikem zbožiem Mill. 10ᵃ (též), ginem králem taterſkem t. 5ᵃ, dobrém BartD. 2, 215 (han., třeb.), s koněm přistrojeném t. 2, 151 (han., slavk.) a j., dobrëm t. 2, 23 (han., holeš.), dobrém t. 2, 50 (han., kojet.), zkrác. dobrym t. 2, 99 (han., vyšk.), za hustym lesem t. 2, 36 (han., přer.), dobrym t. 1, 120 (laš.), s malem chlapcem, s pěknem klobókem t. 2, 157 (han., slavk.); v Mill. psáno: s tiem mrtviem tělem 18ᵇ, m. -ým; – dobrajm, -ejm, z -ým: před ſudnaym dnem Lobk. 129ᵇ, nad wowcżarſkaym rybníkem KolBB. 240ᵃ (1528), mezi Prahau a Slanaym Háj. 88ᵇ, mezi Prahau a Gilowaym t. 337ᵇ; s Petrem Paczowſkeym KolČČ. 12ᵇ (1542), rowneym podílem t. 24ᵃ (1543), moczneym hospodářem t. 3ᵃ (1547), s lačnejm životem Aesop 1584 (liška mezek vlk), spravedlivejm nálezem Slav. 11, nad statkem pozůstalejm t. 44, mezi Zuzanau a Janem Dlauheym Lún. ort. 1619, s tím holejm netopajřem RZvíř. 1628 (sova), jakejm jinejm způsobem ŽerKat. 30 a j., s takoweym přístneym poručením ČernHeřm. 247, meym spěšneym příjezdem t., kráſnegm Rosa 107 (ve vzoru, v. -ým); velkejm hlukem podkrk. 50, s malejm zvonkem t.. s milejm pánem bohem Suš. 514, silnejm chlapem BartD. 52 (dol). V jazyku spisovném a namnoze i v nářečích uchovalo se staré -ým, kdežto v pl. dat. se změnilo v -ejm.
Místo -ým bývá -ém také v textech, ve kterých se to nemůže vykládati dialektickou změnou hláskovou y-e, na př. welikem křikem Pass. 326, s newelykem nepokojem AlxV. 2309, hlasem welikém (tak v rkp.) HusPost. 60ᵇ s velikem hněvem HusE. 1, 255, s biskupském rúchem t. 397, uprziemem úmyslem ŠtítMus. 129ᵃ, gedinem slovem Mat. 109, s gedinem pacholkem Lún. l. 1441, obyczeynem oružím Otc. 28ᵇ, prawem trhem KolA. 1517 a j., právem sobě daném KolČČ. 47ᵃ (1548), mezi Concilium Bazylegſkém a Čechy VelKal. 285, pod podobenstvím od domácích věcí wzatém Beck. 1, 76, vším myšlením nepochopitedlném t. 1, 49, s giſtem vědomím KolEE. 69ᵇ(1721), nad domem Izrahelſkém BílA. 58, před miloltiwém letem BílD. 480 a j., před blahoſlaweném usnutí (m. -ím) jejím Kon. 887 a j., před dílem plném Seel. 91; jsou to odchylky vzniklé matením s lokalem: v době, ze které doklady tyto pocházejí, je sg. lok. dobrém (po způsobu starším) a také dobrým (zúženě, způsobem novým), podle toho zdálo se, že také vedle instr. dobrým může býti tvar domněle starší dobrém, a tak se také psalo a někdy bezpochyby i mluvilo, srov. I. str. 284 a zde §§ 254 a 437 č 5.
448. Sing. instr. fem. dobrú, -au, -ou, koncovka -ú z býv. -ú-jú a to z -ą-ją; na př. dobrú: vodú hlubokŭ Pil. a, nezzly̆chanŭ tú odivú
