fšeckymu chrom. 283, všeckýmu Btch. 377 (dbeč.), BartD. 55 (dol.); – -tkému: (v)šetkému slc. podle Duš. 443.
Sing. lok. masc. neutr. všem: po uſem světu Kunh. 148ᵇ, světu po wſſem Pil. c, na wſſem světě t. d, po wſſem městu Pass. 228' atd., dosud Us., po fšem chrom. 283; zdlouženo: we wſſĕm Jid. 86, v tom we wſſeem času ML. 61ᵃ; v Brig. psáno: na svém wſym těle 18ᵃ, omylem; – všom, podle kmenů tvrdých: ve fšom Kotsm. 26 (doudl.), Duš. 444 (střčesk.), BartD. 2, 257 (žďár.); – -ckém: všeckém zlin. podle BartD. 22 a j., všeckym t. 2, 51 (han., přer.), fšeckym chrom. 283, všeckým Btch. 378 (dbeč.) a dol. podle BartD. 55; -ckom: po všeckom dvore Duš. 444 (slc., z Koll. Zpiev.); – -tkom: o všetkom, po všetkom Duš. 444 (slc.).
Sing. dat. lok. fem. vší: protož wſſý čeledi řku Štít. uč. 59ᵃ, wſſy obci t. 88ᵇ, ke wſſij spravedlnosti Štít. ř. 14ᵇ, we wſſij útěšě t. 4ᵇ a j., we wſſy dobréj postavě Pass. 572, ke wſy síle AlxV. 302, wſy ve čsti t. 313 atd., dosud Us. spis., ve fši lásce chrom. 283; – všiej: ve wſiey moci Jid. 48, ke wfiey cěstě ŽWittb. 35, 5, we wſiey zemi t. 8, 10, we wſſiey řěči AlxBM. 6, 13, we wſſiey (sic) řěči t. 2, 5, nýnie čísla téj wſyey síle AlxV. 1016, we wſyey věci t. 2110, ke wſyey sěči t. 2432, pokloniv sě wſſyey bratří Pass. 301, na wſſiey postavě t. 239, na wſſyey obci t. 402, we wſſyey cnosti i we wſſiey dobrotě t. 329, we wſſyey zemi DalC. 65, dal to wſſyey zemi věděti t. 10, ve wſſyeey zemi Pror. Isa. 12, 5, we wſyey slávě Koř. Mat 6, 29, ke wſſiey zlosti NRada 1077; z toho jednak sklesnutím jotace všéj, všej: we wſſey zemi Pror. 94ᵃ, slc. všej Duš. 443; jednak odsutím všie: při vſſie chzty AlxH. 6, 36, we wſie zemi ŽKlem. 8, 2, po wſſije tee zemi Lobk. 73ᵃ; a zúžením vší, které splynulo se stejně znícím a stále se držícím tvarem starým; – -ckéj atd.: všeckéj zlin. podle BartD. 22, všeckej t. 2, 257 (žďár.), radě a všecké obci Koz. 394, fšeckć chrom. 283, všecké Btch. 377 (dbeč.), všecké t. 2, 51 (han., přer.); – -tkéj: všetkej slc. podle Duš. 443.
Sing. instr. masc. neutr. všiem: wſſiĕm židovstvem Jid. 38, uuſem sirdcem t. j. všiem Kunh. 150ᵃ, wſſiem krajem Pass. 196, wſyem národem Alb. 29ᵇ, nade wſyem stvořením t. 69ᵃ atd.; z toho vším, kteráž změna podporována obdobnými tvary jím, naším atd. pronikla zde dříve než úžení ie-í se stalo pravidlem obecným: tiem wſſym AlxM. 7, 11, přěde wſſym ľudem ŽWittb. 115, 14, t. 115, 18, se wſſym DalC. 2, se wſſym sbožím t. 39, se wſſym żákovstvem Pass. 237, wſſijm stvořením Štít. ř. 3ᵃ, wſſijm snaženstvím t. 14ᵃ, wſſijm srdcem t. 23ᵃ atd., dosud Us. spis. i ob., ze vším BartD. 2, 26 (han., holeš.), ze fšim chrom. 283; – také psáno: nás wſſem všudy zaopatří BílQ. 2, 162 a BílC. 80, nesprávně; -ckým: všeckým BartD. 2, 257 (žďár.), všeckým zlin. podle
