Sing. lok. čem: w czem Pass. 332 atd., zpravidla a dosud Us.; – z toho laš. čim BartD. 119, – sev.-opav. čom t. 135 a slc. čom, vše vzniklé opět způsobem při sing. gen. vyloženým.
Sing. instr. čím: chzim sem sě dopustil AlxBM. 7, 38, czijm sě přiezn drží Štít. ř. 5ᵃ atd., z pravidla a dosud Us., laš. zkrác. čim BartD. 119.
V nář. slc. je místy so m. co Šemb. 79, srov. I. str. 503, a šo- m. čo- Duš. 429 sl.
394. Při záporném ničso atd. jsou – pro důraz a sesílení záporu, srov. § 380 č. 18 – v jazyku starším některé zvláštnosti, zejména:
v sg.nom.akk. místo nice zdloužené nicé: oni nycee nerozumiechu EvZimn. 13, tajně nemluvil jsem nycee t. 43, pro nicé Hlah. žalm 80, 15, vietr světlu niczé neuškodil HusPost. 123ᵃ; s tím souvisí bezpochyby také slc. dial. nicej, kerý nechce nicej dáti Duš. 431 pozn.; – místo nic zdlouž. níc: Zrado! vědě, ž’ nýcz nemineš Jid. 15;
v sing. gen. místo ničeho zdloužené ničehó, -uo, -ů: nyczehózt (tak v rkp.) sě nedostávalo nihil defuit Ol. Deut. 2, 7, veš den nyczehuoz neokusiv ML. 91ᵇ, ničehuož nespravedlivě nedobývati ŠtítOp. 135, nycziehuoz Lit. 1. Reg. 25, 21, niczehuoz sě nebáli Brig. 50ᵇ a j., niczehuož nerozdávaj Vít 59ᵃ var‚ že buoh niczehuoz nestvořil Otc. 49ᵇ, nyczehuoz neprodáváchu t. 300ᵇ, ničehuoz nežádaje Troj. 92ᵇ, nezuostaneť nicžehuož Ben. 4. Reg. 20, 17, žádný nevzal nicžehuož t. Esth. 9, 16, aby nicžehuož neopustil t. 3. Esdr. 8, 8, nicžehuož KolA. 1512 a 1513 (často), ďábel ničehuož není tak pilen Hád. 101ᵃ, z ničehúž Háj. 296ᵇ, ničehuž Blah. 265 (zavrhuje); – a slabikou rozmnožené ničehého: (bůh) nás stvořil z nyczehehoz Hod. 63ᵇ, nejsem svědom do sebe nyczehehoz dobrého Otc. 103ᵇ a j., kdyby se ničehéhož nedržal Pref. Jg., abyšte se nicžeheehoz nedotýkali Ben. Jos. 6, 18, nezuostavili v něm nicžehéhož t. 10, 30, nezuostavil nicžehéhož t. 10, 39, aniž jsi vzal nicžehéhož t. 1. Reg. 12, 4, ani žádaj nicžehéhož t. 15, 3 a j., z niczehehoz KolA. 1514, ničehéhož Blah. 265 (zavrhuje), nepravili ničehéhož těch věcí Br. NZák. 127ᵇ, netaj ničehéhož Br. Jer. 38, 14 a j., ničehehož Beck. 1, 574, ničehéhož Nitsch 86; snad nějakou změnou z toho je slc. dial. ničového, ničového nič Duš. 431 poznám.;
v sg.dat. místo ničemu zdloužené ničemú, -au, -ou: kto vyrytinu (t. modlu) slil k nyczemuvz užitečnú Pror. 33ᵇ, k ničemauž Bechynka Rozb. 185, – a slabikou rozmnožené ničemémuž: zákon k niczemémuž přiveden jest Ben. 4. Esdr. 4, 23, jeho rozum k ničememuz nenie MudrC. 75ᵇ, k ničemémuž dobrému Háj. 368ᵇ, k nicźemémuź KolČČ. 299ᵇ (1559), k ničemémuž Vel. Jg‚ k ničemémuž se nehodí Br. NZák. 12ᵇ, k ničemémuž tomu ČernHeřm. 269;
v sg.lok. místo ničem o slabiku rozmnožené ničehem (patrně napodobením
