třěba AlxB. 2, 8, jenž mu byl protivný AlxM. 3, 9, tiem proti mu bieše mdlejí AlxV. 953, kak by sě mu dostalo t. 767, vyřezav mu jazyk DalC. 40 atd., dosud Us.
V nář. han. jest -o za -u a tedy jemo, mo: šeptala jemo, přesedla k němo, já sem mo hotekla Duš. 424.
V nář. vých. odsouvá se –u a jest jem', něm' : pámbů jem odpust BartD. 24 (zlin.), jem t. 75 (val.), šéł sem k něm t. 24; sev.-opav. jom': Maria jom (pomáhala) Duš. 424.
V nč. usu jest jemu důrazné a mu enklitické. Philomates učil, že jemu platí o přítomném, mu o nepřítomném; Blah. 96 mu odporuje.
Sing. lok. masc. neutr. jem, něm, -že. Na př. v tom městě w gemz súd bývá Rožmb. 18, jakžto sě o něm píše Pass. 322, po něm t. 317, ŽWittb. 33, 15, na nemz Pass. 326 atd., dosud Us. S odchylkou v kvantitě: pojdú po nijem Štít. ř. 7ᵃ, w nijem t. 38ᵇ, t. 31ᵃ, t. 216, w nijemzz t. 38ᵇ, t. 235ᵇ, t. 225ᵃ. Lašsky nim, o nim BartD. 119, na nim, při nim Duš. 426, dialektickou změnou -em v -im; a sev.-opav. o-ňom BartD. 135, dialektickou změnou ňe- v ňo- (tu říká se také ňogdo m. někde, ňosu m. ňesu spis. nesu atd., srov. I. 149 a 150). Jiné ňom jest analogií podle tom atd.: v nomzto Hrad. 115ᵃ, v ňom Pís. Waldšt. 9, v ňom Šemb. 23 (stř.-česk.), na ňom, o ňom Duš. 426 a 427 (mor. a slc.).
Sing. dat. lok. fem. Tvar český nejstarší jest jí, ní, -že. Na př. gĭ bě ne do veselé Jid. 151, že sě gĭ nemílil Jid. 155, bylo gij (vdově) sbožie otjato AlxBM. 8, 23, nedavše gi (žábě) jinak stéci Ap. d, vzkázachu gyg (vdově) Dět. Jež. 2ᵃ, ande gy pojíti velé AlxV. 1888, poddada se gý (řeholi) Štít. uč. 71ᵃ, pravda gýz se (Lucifer) protiví t. 67ᵇ, túž chytrostí gíjz oni múdrost řiekají t. 79ᵇ, jakž sě gij (vdové) nahodí Štít. ř. 11ᵇ, gí jest dána radost t. 23ᵃ, to vše zlé ukáží gij (duši) t. 124ᵃ, čas který byl dán gij (duši) t. 124ᵇ a j., jakžto gy byl anděl řekl Krist. 14ᵇ, muši ť o nij (spravedlnosti) řéci Štít. ř. 9ᵇ, vzeli k nij (manně) mrzkost t. 11ᵇ, w nijzz (spravedlnosti) bude život t. 45ᵇ, protiv nij (duši) t. 124ᵇ, na nijz (lúce) t. 126ᵇ noc w nijz hospodin lid vyvedl t. 157ᵃ a j., ostali při níj (čistotě) Štít. uč. 44ᵃ a j., w ny UmR. 197, o ny DalC. 49, w nys (skříni) ležala jich svatyně AlxH. 2, 9, k nyzto matka boží vecě Krist. 16ᵃ atd. Vedle toho vznikly a rozšířily se novotvary jiej, niej, -že, podle sklonění složeného; zvěř gyei nic neučinila Pass. 490, aby giey jejie syna ukázal t. 290, gyey hlava sťata t. 363, káže sě gyey třiesti ŽWittb. 103, 32, giey ŽGloss. t., kdežto gyey viděti vraha AlxV. 1889, tak sě giey všickni radovali Krist. 15ᵇ, muž dá giéy (ženě) list rozvodný Ol. Deut. 24, 3, ona gyéy otpověděsta Ol. Jos. 2, 14, gieizto dna rucě zlámala Pass. 290, dceru gyeyzto Klotilda řekli t. 328, po nyey ŽWittb. 44, 15, na nyey (t. hořě) t. 67, 17, na nyei (t. zemi) ŽKlem. 26ᵇ, w nyei (t. zemi) t. 57ᵇ, k nyeys t. smrti AlxBM. 4, 17, po nyeyſto (žrdi) by bylo znáti AlxB. 8, 4, w nyeyfto (chvíli)
