jeho, dat. jemu atd. a tím stírá se sebe i význam ille a přijímá význam zájmena osoby třetí, = něm. er atd. Pro význam ille obráno pak onen. V pádech však ostatních, mimo nominativy, zůstává význam starý nezměněn: onoho = illius atd. Skloněním patří všeliké tvary km. ono-, ona- k sobě, nechť jest význam jejich kterýkoliv.
V jaz. spis. zachovalo se toto zájmeno plně, v nář. ob. jen částečně. Tvary dial. a j. vysvětlují se podle § 380.
Sing. nom. (akk.) masc. on: jehož on král vypověděl ille rex AlxB. 1, 208, král třěl sě sěka on lud hlupy AlxBM. 3, 20, kdež sě on liud kryjě lazí AlxM. 4, 7, sen hi on přěd vozem padna hic et ille AlxBM. 1, 36, on (zóve) Radvana sen Mladotu, a sen Jana on Radotu AlxV. 1390 sl.; on mluviti bude za tebe Br. Ex. 4, 16 atd.; von Us. ob., ůn BartD. 75 (val.), t. 90 (stjick.); un t. 103 (laš.); – onen: onen bor AlxH. 6, 3, sen zastřělen onen zboden AlxB. 2, 3 atd., onen Us. spis.; v Koř. Mat. 27, 63 onyen, omylem.
Neutr. ono: se hi ono AlxBM. 5, 9 atd.; vono Us. ob.; uno BartD. 103 (laš.).
Fem. ona: však sě poddá vlastcě ona AlxM. 4, 15 atd. dosud tak; vona Us. ob., uno BartD. 103 (laš.); – oná: oná osoba BílD. 106, že oná (Eva) jest z kosti jeho Nitsch 85. – Akk. onu: w onu ŽGloss. 143, 13; – onú: vzpomínáš onŭ chvíliu Jid. 165, na onau vojnu BílA. 11, onau horu t. 15, skrze onau vodu Seel. 154 a j.
Sing. gen. masc. neutr. onoho: onoho jmě illius HomOp. 152ᵃ, ĺuda seho neb onoho AlxH. 3, 39, ot krále onoho AlxB. 1, 28, sbožie onoho i seho t. 5, 16 atd., dosud Us. spis.; – oného, onýho: do oného chrámu Seel. 267 a j., Tomsa 239 (zavrhuje). – Fem. oné: z one ŽGloss. 143, 13, ſ one ſtrany AlxV. 137, ſ uone strany Pass. 394, aby byl prázden onee druhé smrti Štít. ř. 129ᵃ atd., dosud Us. spis.; – bezpochyby bývalo také onéj, ale dokladu pro ně nemám.
Sing. dat. masc. neutr. onomu: onomu illi ŽKlem. 34, 8 atd., dosud v jaz. spis.; k uonomu Brig. 57ᵃ, t. 96ᵃ; – onemu: onemu slepému Hrad. 13ᵇ; – onýmu Tomsa 239 (zavrhuje).
Sing. lok. masc. neutr. onom: w onom piesce AlxV. 2185 atd., dosud Us. spis.; – onem, oném: w onem czzaſu EvOl. 206ᵃ, w onem czaſu Comest. 249ᵃ, na onem ſamem t. 251ᵃ, na onem ſwyetye Orl. 66ᵇ, t. 133ᵃ, w onem Drach. 76, w oném poli BílD. 3, w oným městě Seel. 37 a j.
Sing. dat. lok. fem. onéj, oné atd.: w oney vzpále AlxM. 5, 8, w oney věži Pass. 485, po oné (tak v rkp., t. chvále) Štít. uč. 55ᵇ.
Sing. instr. masc. neutr. oniem zúž. oním: to jest měl onijem pokušením napomenutie Štít. ř. 58ᵇ nč. oním Us. spis.; – oným: pod oným
