Matějovi manželka jeho zase vzdala jest ten teyž jeho statek t. 248 (1556), tentýž Dolež. 71, NejedlýGr. 215, Us.; – fem. tatáž: tatáž tvá teta ŽerKat. 203, vaše tatáž teta t. 22, tatáž Rosa 130, NejedlýGr. 215, byla-li to tatáž (Bětka) TomP. 3,438, Us.; – neutr. totéž: aby to teez byl povinen učiniti KolA. 1515, jakoby on to teez učiniti moc jměl KolČČ. 34ᵇ (1544), což by koli ona (nevěsta) svého do téhož statku vnesla, to teez aby k sobě zase vzala t. 390ᵇ (1565), totéž n. totýž Dolež. 71, totéž NejedlýGr. 215, Us.;
sg.akk.fem. tutouž Rosa 130, Dolež. 71 a j.; Us. nč. má za to tu- též;
sg.gen.masc.neutr. tohotéhož: toho tehož času hoc eodem tempore Kladr. Gen. 18, 14, Bůh nemstí dvakrát tohotéhož Brikc. Jg.; – tetéhož Rosa 130, Dolež. 71, totéhož Rosa 130 (prý neutr.); – fem. tetéž Rosa a Dolež. 1. c.;
sg.dat.masc.neutr. tomutémuž nedoložen; za to tetémuž Rosa a Dolež. 1. c., a totémuž (prý neutr.) Rosa 130;
sg.lok.masc.neutr. tomtémž nedoložen; za to tetémž, totémž Rosa a Dolež. 1. c.;
sg.dat.lok.fem. tétéž nedoložen; za to tetéž ib.;
sg.instr.masc.neutr. tímtýmž nedoložen; za to je tytýmž tytýraž způsobem Lab. 27, 6, tytýmž Dolež. 71, a totýmž t.; – fem. toutouž nedolož.; za to tutouž t.;
pl.nom.masc. titíž: študenti byli titíž TomP. 3, 482, titíž dva bratři t. 8, 456; titéž Us. spis.; – masc. akk. (nom.) a fem. nom. akk. tytéž Us. spis., ty týž Rosa 130, Dolež. 71; – neutr. tatáž t. a Us. spis.;
pl.gen.lok. těchtýchž nedolož.; za to tytýchž Rosa 130, Dolež. 71;
pl.dat. těmtýmž nedolož.; za to tytýmž t.;
pl.instr. těmitýmiž nedolož.; za to tytýmiž t.
Tvary, které nejsou dosvědčeny kromě Rosou a Dolež., jsou bezpochyby jen theoreticky ustrojeny a v jazyku živém sotva kdy bývaly.
2. on, onen.
385. Kmen zájmena tohoto jest ono- masc. neutr., ona- fem. Pro doklady zde dále následující jest připomenouti, že po neslabičných předložkách bývá ón-, uon-, ůn- místo on; srov. I. str. 234, a že místo on- bývá von-, srov. I. str. 432. Dále jest upozorniti na význam zájmena tohoto, kterýž jest = ille, proti ten = is a sen = hic. Ten význam jest i v nominativech sing. on, ona, ono, du. ona, oně, oně, plur. oni, ony, ona; ale tvary tyto berou se za nominativy k tvarům kmene jo-, ja-, jejichž nominativy vlastní vyšly z obyčeje, spojuje se tedy nom. on s gen. jeho,
