Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<415416417418419420421422423>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

náležité símě g. semene atd.; kvalita hlásky -e- v semen- působila k tomu že se vedle náležitého símě vyvinulo také sémě.

K výmě je gen. vymene atd. Mylným domněním bráno -ý- ve výmě za zúženinu, jako je -í- v símě a břímě vedle semen- a břemen-, a podle toho vzniklo pak vemen- místo vymen-, ano i nom. véKott. s. v. a vemeno Vel. Jg. (s. výmě).

O subst. jméno pl. gen. jmen v. § 93.

Jiné výklady ke sklonění tomuto.

1. Za stsl. tême je č. náležité tiemě gen. těmene atd.; ještě Kom. píše těmenem Jg., a dial. praví se těmeno dosud mýt. 340. Slovo to vychází z užívání a v jazyku knižném je pak tvrdé te-, temeno Rosa Jg a Us.; je to změna hlásková, srov. I. str. 392.

2. Kromě substantiv v § 358 vyčtených kladou se sem ještě také některá jiná, zejména: dýmě gen. -mene Jg. a Kott, bez dokladu a neprávem; – vřémě Jg., přejaté ze stsl. vrême atd., neujalo se; – písmě gen. -mene Jg., slc. pismä, ze stsl. pismę, neujalo se; v MamV. je pl.instr. piſmeny textu, to by mohlo býti k sg. písmě n. písmeno, dokladu bezpečného pro gen. -mene atd. není; – známě gen. -mene Jg., s dokladem z Hankova přepisu Trist.: neostane známě toho města 282, nespolehlivé; dial. znameno, udělal si znameno BartD. 20 (zlin.), může pocházeti ze známě, ale spíše je to tvar nový.

3. Mylnou analogií a neuměním vznikají tvary odchylné: břímě gen. doudl. bříměte Kotsm. 22 (jen to); sg. lok. na rámi Baw. 34, instr. bříměm, ráměm, pl. lok. na ráměch Tabl. Jg. atp.

4. Subst. koleno, gen. kolena atd. a také gen. -ene atd., v. § 95, 2.

C) Kmeny -s.

Vzor nebe, kmen nebes-.

Substantiva, která v stsl. sem patří, vyčítá Mikl. 2, 320–321; mají ovšem své sklonění náležité. V č. zachovaly se z toho jenom některé zbytky, totiž:

a) sg.nom.akk.vok. slovo, kolo, tělo atd., kdež koncovka -o je z býv. stupňovaného kmene -os, slovo – pův. kleuos atd., v. § 7, a

b) kmeny nebes-, koles-, těles-.

Z kmene nebes- je sg. nom. akk. vok. nebe. Za pův. nebhos je náležité stsl. nebo, v. § týž; v č. nebe jest -e přejato z nebes- Obl. 12, srov. ráme m. rámě a podle ramen- v § 358. Tím vřadilo se nebe do vzoru moře, srov. § 113, a jest jeho sg. gen. nebě, nebe, – dat. nebu, -iu, -i, – lok. nebi, – instr. nebem, – a také plur. nom. nebě, gen. nebí atd., doklady

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 1 měsícem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).