list. slez. z r. 1458, Perw. Otčet 59; pijet set Alxp. 35, 36 a j.; pijet Lact. 136d; pít Háj. 22ᵃ, pijt t. 126ᵇ a 448ᵃ; ſſijelt Hrub. 98ᵇ; matko pro tvých ſedm radostí Hrad. 119ᵇ (sedm jednoslab.); ſedm hodin v ráji byli Vít. 12ᵇ (sedm dvouslab); jiných ſeedm Ev. Zimn. 18; ſedem Alb. 48ᵇ, ſdem stupňóv (snad omylem) Alb. 106ᵇ; ozzm koní (osm dvouslab.) AlxH. 2, 6; oſim noh Mand. 29ᵇ, oſim mil t. 20ᵃ, oſym ſet t. 63ᵇ; dewiet měsiec minu Pil. d; veď trzety dewyet svědkóv Rožmb. 134; vol wſſyczknu deſſet (t. duší) totam decadem Hod. 88ᵃ; deſiet dní Pass. 284; ani pět ani deſet Br. Num. 11, 19 a j.; nč. pět, šest, deset Us., BartD. 13 (zlin.), t. 32 (pomor.), t. 72 (val.), t. 117 (laš.), pať, šesť, děsať t. 44 (břez.), pjac, šesc, dzěsac t. 42 (hroz.), slc. päť, šesť, deväť, desať.
Sing. gen. pěti, desieti, desěti, jako gen. kosti; psl. pęti, desęti. Na př. gdež ho měsiecóv piety nikte nemohl byl vzvěděti LMar. 6; z pietinadſte loket Ol. Ex. 38, 18; Porus bieše pijeti loktuov z výši Alxp. 90, krajina pijeti mieſt Pentapolis Lact. 122ᵇ; z ſſeſti Ol. Num. 31, 39; z ſedmi Pass. 316; zbitie ſedmidczat mužóv Ol. Súdc. 9, 24; z těchto dewijety Štít. ř. 288ᵇ; łůže dewjtj łoktův Br. Deut. 3, 11; což viece deſſety hřiven Rožmb. 68; po přeběhnutí deſýti dnů Br. Jer. 42, 7, širokost deſýti łoktův Br. Zach. 5, 2; nč. pěti, desíti (n. deseti) hřiven Us.
Sing. dat. pěti, desieti, desěti, jako dat. kosti; psl. pęti, desęti. Na př. zlodějie pyety bratrzy hrdla rzyezachu DalC. 37, nč. pěti, desíti (n. deseti) Us.
Sing. lok. pěti, desieti, desěti; desěte.
Tvary pěti, desieti, desěti jsou jako lok. kosti; psl. pęti, desęti. Doklady pro ně: po piety dczat dnech Ol. Gen. 8, 3; w pietimezczietma letech Ol. 2. Par. 25, 1; po ſeſty ſet haléřóv Rožmb. 278; w zedmi let AlxH. 5, 15; w ſedmy let AlxV. 1898; po sedmy let král jěde DalC. 24; po sedmi let Jež. Mládí Výb. I. 416; po osmy set DalC. 23; po dewyety ſet haléřóv Rožmb. 278; po deuiethi ſet DalH. 30; po dewyety set po dewyety dczat DalC. 32; w deſeti ſtrun in decachordo ŽGloss. 91, 4; o deſſyeti ſtrun decem chordarum ŽWittb. 32, 2; druhé léto po deſety AlxV. 165 atd.; po pěti, desíti (n. deseti) Us.
Tvar desěte, psl. desęte, je podle sklonění souhláskového (srov. lok. ve-dne) a vyskytuje se jen ve výraze na-desěte, kterým tvořily se číslovky 11–19, na př. jeden-na-desěte, dva-na-desěte, druhý-na-desěte atd. Úplné -desěte nezachovalo se však, nýbrž výraz ten sklesl v příponu, jejíž původ a význam se nepamatoval a která pak na stránce své hláskové rozmanitě se měnila. Změnami těmi vznikly zejména tvary:
-dcěte, dcete, na př. jich viec nenie než dwanadcziete Pass. 164, se dwiema nadcziete voly Ol. Num. 7, 3, czzwrtehonadczete dne Ol. 3. Esd. 7, 10, patnadcziete dní Pass. 8, patnadczyete let Vít. 10ᵃ, páté nadciete léto Pass. 483, ſedm na dcziete let Pass. 219;
