317. Sing. akk. a) host, b) kost; psl. -ь. Novotvary a) hosti, -ě, -a, b) kosti.
a) Masculina.
host je tvar náležitý, ale již ve stč. archaismem; na př. bych toho za chot pojala Kat. 18.
hosti jest genitiv vzatý za akk. Masculina, která sem patří, jsou významu vesměs životného, a mají tendenci nahraditi akk. jedn. genitivem (jako životná masculina kmene -o). A rovněž tak jsou pozdější tvary hostě a hosta, hosťa genitivy vzaté za akk. Na př. (hrabie a ciesařovna) hoſty na hrad upustista a jej uctista DalC. 39, neb sem já toho milého hoſty bohu obětoval Krist. 106ᵇ, hospodář svého hoſty móž staviti Rožmb. 233, hospodář když staví za stravu hoſti ne v svém domu t. 235, aby chot pro svého choti pracovala BrigF. 7, ciesař kniežatóm svého zyety povědě DalC. 39; – svého hoſtye vedu Pass. 476, hoſtie svého staviti Rožmb. 232, svého hoſtie vítaje Háj. 99ᵃ, kdy sme tě viděli hoſtě Br. NZák. 61ᵇ; – dial. mor. co za hostě mám Suš. 332, hostě chrom. 273, hosťa Btch. 268 (dbeč.), BartD. 22, 116 a j.; – hosta Us.
b) Feminina.
kost je tvar náležitý a vždy i dosud platný.
kosti je genitiv vzatý za akk. K záměně takové je slovanština vůbec náchylna; zde pak vedla k tomu také parallelní záměna v mužsk. akk. host-hosti, a dále ta okolnost, že také ženský vzor dušě od přehlásky měl koncovku -i. Dokladů je však jen několik: na všelikú wyeczy vysokú Pror. 2ᵇ, čtveru wyeczy: suchotu, křivotu, vóli, ješitenstvie Alb. 104ᵇ, tobě obětujiu wzdwyzy chvály hostiam laudis ŽWittb. 115, 17, držeti bude v rucě tu obieti y hrudy Ol. Lev. 7, 30, kto má choty, chot jest sponsam EvOl. Jan 3, 29, kterak bych sobě zachoval choti svú Tkadl. 33ᵃ atd. (jiné doklady pro sg. akk. choti v. doleji v § 342), aby uctila onu hosty t. j. hosti Baw. 51; dial. v písni mor.: vyvedeme my tu sanuti k městečku Suš. 40, vyvez un sanuti z městečka t. V nč. spisovné tvarů takových není.
Ve Lvov. 5ᵇ čte se: zjev ſwu myloſtye; patrně chyba nějaká.
318. Sing. gen. a) hosti, b) kosti, psl. -i. Na př. darem od hoſti daným Mill. 76ᵇ, má chot památku jmieti choti svého BrigF. 9, – té wlaſty AlxM. 4, 5, nč. kosti. Koncovka odchylkou dlouhá: od své chotij Štít. ř. 12ᵇ. Místo -i bývá zvratnou analogií -u, -iu: do té wlaſtyu Pass. 282, od hladu a zyznu t. 336, srov. I. str. 217.
U masculin vznikly novotvary -ě a -a (podle oráč a chlap), u feminin -ě (podle dušě): pamět hoſtie hospitis Ol. Sap. 5, 15, kmethie pohoniti Rožmb. 56; hostě chrom. 273; hosta nč. Us., hosťa Btch. 268 (dbeč.); hrozen zluczie uva fellis ŽKlem. Deut.32, hledáte lzie mendacium ŽWittb.
