z-domy BartD. 62 (val.) a j., srov. z-novy, z doly atp. a I. str. 257; – odchylka jistá je v dial.: néseš mýho doma hodna Suš. 113; nedosti jisté a pozdní jsou příklady: do svého doma v Jirečk. Anthol. I4 163 (v otisku textu bibl.) a vyňdúc z doma ven v ČČMus. 1873, 208 (v otisku z rkp. XV stol.); – odchylkou není adv. doma, neboť výklad, že by to byl sg. gen., je zajisté nesprávný; podle Zubatého Jag. Arch. 15, 151 je to sg. lok., jenž se končil pův. -ōu; mohl vedle něho býti druhotvar -ō, a z toho by bylo slovanské správné doma.
Sg. dat. domovi. Na př. požehnal domowy israhelskému požehnal domowi Aaronovu ŽKlem. 113, 12 (20), domowy Israhelovu domowy Aaronovu ŽWittb, t., domowi Israhelovu ŽKap. 97, 3, domowy tvému ŽWittb. 92, 5, domowy Yuda EvOl. 175ᵇ domowy jeho t. 132ᵇ, syn přiblížil sě k domowi Krist. 66ᵇ, (syn) přibližováše sě k domowi Koř. Luk. 15, 25, budeš podoben domowi Kruml. 240ᵇ, k domowy Brig. 141, kdy k domowi jěde TandZ. 184ᵇ, k domowi Trist. 209, ArchČ. 3, 161 (r. 1451), a ještě Nudož. (1603) má ve vzoru domovi et domu 19ᵇ a 20ᵇ. Adverb, domóv nč. domů není z tohoto dat., nýbrž z domovь, o čemž zde níže.
Sg. lok. domu. Na př. v mém domu LAl. g, w domu ŽKlem. 22, 6 a j., ŽWittb. 67, 7 a j., DalHr. 8, Hrad. 108ᵇ a j., Pass. 324 a j., HusE. 2, 260 a j., Br. Deut. 22, 21 a j., v každém domu ŠtítV. 99, po všem domu Rožmb. 26 atd.; – odchyl.: v Kaifášově domie Hrad. 74ᵃ, v tom domie t. 23ᵇ (v Hrad je 2krát lok. domě a 11krát domu), w domye ŽWittb. 95, 9 (v ŽWittb, jest jen tento příklad a 13krát domu), w domye Pror. 3ᵃ, w domě Br. Deut. 24, 5, v domě Us.
Jiného druhu lok. sg. je snad adv. domóv nč. domů, z domovь a to z pův. lok. s koncovkou -eu-i, srov. zde napřed adv. dolóv.
Du. gen. lok. podle sklonění -o: o tú dvú domú HusE. 1, 214.
Du. dat. instr. domma nedochován; – za to odchyl. domoma, podle skl. -o: hanba dvěma domoma izrahelskýma Pror. 6ᵇ.
Plur. nom. vok. domové, domowe jich ŽKlem. 48, 12 atd., ŽWittb. t. ŽKap. t., vaši domowe DalC. 2 atd., – nikdy domi.
Plur. gen. domóv, domow slovutných ŽWittb. 44, 9 atd., – nikdy dóm.
Plur. lok. domech nemá dokladu dosti starého, teprve v MamD. (1. pol. XV) čte se w domech 298ᵇ; – v textech starších jest pravidlem tvar odchylný domiech: w domyech ŽKlem. 47, 4, w domiech ŽWittb., t., DalC. 74 a j., Ol. Agg. 1, 4, po domiech Pass. 386, Vít. 38ᵃ, Ol. Ex. 12, 3 atd., w domjch Br. Gen. 47, 24 a j.; pro tvar domech není tedy kontinuita dokladů starých, je to zajisté novotvar podle lok. hostech.
6. j-édъ-, stč. jěd. Srov. jedovec, jedovatý, zjědoviti atd.
Sg. gen. jědu, pln jedu ŠtítV. 234 a j. vždy tak.
7. jilъ·. Srov. ř. ἰλὐς, dále jílovec, Jílové, jílovatý atd.
