z czyela Rúd. 1680, docziela ListOleš. 1409 atd. V Otc. 405ᵇ psáno: toho za czelu pravdy nevíme, t. j. za-celu; vysvětluji si to kontaminací: říkalo se z-cělu a za-cělo a mylným spojením obojího vzniklo za-cělu (srov. bez-málem z málem a bez-mála).
3. činъ- = ordo (cf. Brugm. II. 302 a j.).
Sg. gen. činu. Na př. rúcho rozličného chzinu AlxH. 2, 17, podlé kterého czynu Hrad. 58ᵇ, podlé czynu cného Kat. 190 atd.; – odchylkou podle skl. -o: podlé našeho czyna Hrad. 122ᵃ (pro rým: syna), z czyna Kat. 38 (: syna), z czyna t. 6 (: jediná), vždy toho czyna hledáše Otc. 175ᵃ atd.
Sg. lok. činu. Na př. w témž chzinu AlxBM. 6, 39, w czynu Rúd. 22ᵃ a j.; – odchyl. w czinye tvém in factura tua ŽKlem. 91, 5, w czynye Kat. 168.
Pl. nom. činové, drahých kamenuov czynowe Kat. 56 atd., – nikdy čini. –
Z činъ ordo utvořeno denominativum činiti, stsl. componere, formare, č. facere, a odtud dostalo č. čin význam druhý = factum; ve stč. jest čin významu obojího, časem však význam první zanikl a nč. jest jen čin = factum.
4. dolъ-. Srov. adv. dolóv, adj. dolový, dolovatý atd.
Sg. gen. dolu. Na př. de popowa dolu DeskDE, r. 1318, z dolu Rúd. 1288, do dolu Vít 8ᵇ, z dolu Ol. Ex. 26, 24, Koř. Jan. 8, 23, EvOl. 226ᵇ, Kladr. Jan. 8, 23, z duolu Ol. Súdc. 1, 15, HusŠal. 134ᵃ, s duolu Rhas. 80, z důlu naň vzhlédá Kom. Jg. atd.; z toho změnou koncovky z-doly (jako z-novy atp.): z duoly MamB. 52ᵃ, z doły BartD. 10 (zlin.), t. 62 (val.), ob. z-důly, srov. I. str. 257; – odchyl, u jednoho dola DalC. 19, z dola Vít. 11ᵇ (pro rým: kola) atd.
Sg. lok. dolu nemá v č. dokladů dosti starých; w dolu RhasE. 20 a j. je tedy novotvar, – vedle odchylek starých: Želči dole Reg. I. r. 1131, na dole t. I, r. 1239, w dole Ol. Deut. 21, 4, ODub. 43, NRada 1647, Otc. 436ᵃ atd.
Jiného druhu lokal sing. je snad adv. dolóv nč. dolů, z dolovь a to z pův. lok. s koncovkou -eṷ-i, o které v. Brugm. II. § 256 sl. a zvl. § 267; srov. zde dále adv. domóv.
Pl. nom. dolové, nedolož.; – nč. dola Us. je novotvar podle město-města.
5. domъ-. Srov. lat. domus, dále adv. domóv, adjekt. domovitý atd.
Sg. gen. domu. Na př. zapomně hi domu Pil. b, zapomeň domu ŽKlem. 33ᵇ, dětí ni domu zpomene AlxV. 598, z domu ŽWittb. 49, 9, ŽKlem., t., AlxV. 536, Vít. 33ᵇ, NRada 117 atd., do domu ŽKlem. 31ᵃ, Hrad. 17ᵇ, Pass. 318 atd., toho domu Hrad. 84ᵃ, Pass. 419, Vít. 22ᵃ atd., z pravidla a dosud tak; ze z-domu vyvinulo se změnou hláskovou dial.
