skloňuje se, na př.: nom. akk. poledne meridies Prešp. 38, vpoledne ŽWittb. 36, 6, gen ot poledne ab austro ŽGloss. Hab., odpoledne Br. Gen. 13, 3, dat. ku poledny Ol. Num. 13, 23, ku poledni Háj. 7ᵃ, lok. o poledny ŽKlem. 54, 18, o połedni Br. Deut. 28, 29, dial. dat. lok. poledňu chrom. 275 a j., instr. přěd polednem Rožmb. 204 atd., nč. poledne, gen. -e atd. Us.; pl. lok. o połednách Br. Am. 8, 9, Us. – Z poledne vzniklo dial. polodne, vlivem složenin vlastních s kmenovým -o, jako jsou bratro-vrah, boho-služba atp.; na př. polodne Nom. 62ᵃ, ſ-polodnee (genitiv sklesl u výraz adverbialní, koncová jeho samohláska prodloužena, srov. k-večerú), ku polodny PulkL. 37, po polodni Troj. 202ᵃ, nč. dial. polodne atd. – Vedle toho obojího bylo také stč. polu-den, na př od puolnoci přijde poluden Comest. 258ᵇ, vál poluden t. 271ᵃ, poluden auster Prešp. 141 a j. – Vlivem pak výrazů na-poly, oba-poly atp. dostalo se -y- také sem a bylo polyden, o polydny Orl. 64ᵇ.
12. sadъ- Srov. stč. sadovie, in Zadowan Reg. I. r. 1226.
Sg. gen. sadu. Na př. do ſadu Pass. 464, toho ſadu t. 157, z svého ſadu Štít. uč. 43ᵇ, v kútě ſadu Pror. Dan. 13, 36 atd., – nikdy sada.
Sg. lok. sadu. Na př. v svém zzadu Jid. 89, v svém ſadu ML. 81ᵇ, Pass. 380, v sadu ŠtítV. 61; když sva chodila po ſadu Pror. Dan. 13, 36; – odchyl. nč.: jabka máme na sadě Erb. Pís. 91, v sadě Us.
Pl. gen. sadóv, bez ſadów Ol. Num. 13, 21 atd., – nikdy sad.
Pl. lok. sadech v jazyku starším nedoloženo; za to je tam novotvar sadiech podle o-kmenů: v sadiech Svár (ČČMus. 1832, 158), w Sadijch Háj. herb. 17ᵇ, 69ᵇ; nč. sadech je tedy novotvar podle sklonění -ĭ.
13. stanъ-. Srov. stanoviti, stanovišče atd.
Sg. gen. stanu. Na př. z ſtanu tvého ŽWittb. 51, 7, kakého jest ſtanu Krist. 47ᵇ, prosřěd jeho ſtanu AlxV. 2109, ſtanu Pass. 282 atd.; odchyl. ſtana svého ŽWittb. 26, 5.
Sg dat. stanovi: ſtanowy twému ŽWittb. 90, 10, k stanovi Hlah. ž. 90, 10.
Sg. lok. stanu. Na př. w ſtanu tvém ŽWittb. 14, 1, ŽKlem. t., v svého srdcě ſtanu Kat. 24, w ſtanu t. 30, 21, t. 60, 5, Pass. 426, ŠtítV. 89 a j.; – odchyl. w ſtanye Pass. 360, v staně Trist. 321.
Pl. nom. stanové: ſtanowe ŽWittb. Ezech. 12, t. 48, 12 a j., ſtanoue Ol. Num. 24, 6 atd.; – odchyl, stani: přěmilí ſtany tvoji ŽWittb. 83, 2.
Pl. gen. stanóv: svých ſtanow AlxBM. 7, 23, podle ſtanow gich ŽKlem. 77, 28, ŽWittb. t. atd., – nikdy stan.
Pl. lok. Doklady nejstarší mají tvar odchylný podle sklonění -o, staniech: w ſtanyech jich ŽWittb. 68, 26 a j., u mých ſtanyech AlxBM. 3, 10, w ſtanyech t. 5, 7 atd.; – doklady pozdější stanech jsou tedy novotvary podle hostech: w ſtanech MamB. 2ᵇ, MamC. 115ᵇ, Baw. 162 atd., taktéž nč. Us.
