se změnilo v stsl. -št-, č. -c- atd., a podle toho jest pak i nom. stsl. -šti č. -ci atd. místo žádaného -ti.
Srov. §§ 7, 9 a 15.
Další změny a osudy tvarů těchto v češtině jakož i doklady k tomu ke všemu viz v §§ následujících.
264. Sg. nom. masc. neutr. nesa, teša přehlas. tešě, -e, trṕa přehlas. trpě; stsl. nesy, tešę, trъpę. Na př. masc. (Jidáš) by všiú věciú wlada Jid. 59, budeš sě radugie Hrad. 137ᵇ, neby tu jeden nepycze a žalostí lomye ruce AlxV. 833 atd., nč. nesa, teše, trpě; v nářečích bývá -a také za spisovné -ě, na př. choďa, kleča, stoja Kotsm. 7 (doudl.), veďa, sedňa, leža, uměja, lov́a, krḿa BartD. 26 (zlin.) a j., viz také zde doleji; doklady toho starší: velmi hnewaga ſye Lvov. 70ᵇ, Ermolaus před ním ſtogya t. 82ᵇ; – neutr. zjěvi sě děťátko neſa ovoce Vít. 90ᵇ, vše tělo bera ustalo AlxV. 1851, děťátko hrá byehagie po ostrově Pass. 340, děťátko ručičkama čpíráše hledagye pokrmu tamt. 388, slunce stojí počna činiti dlúhé noci Troj. 182ᵃ, (slunce) se obrażege blesk činí Háj. 344ᵇ, všeliké těło aby ſłyſſe hłas Boha živého měło živo býti Br. Deut. 5, 26 (zřídka u Br.) atd.; vedle toho přijímá se pro neutr. tvar -ci, -c: (dietě) býbáše sě hledagicz zahřienie mateřina Vít. 106ᵇ (opravou změněno v hledagie), (vojsko) bieše vyšlo k boji hluczziecz Ol. 1. Reg. 17, 20, břicho gſuczy u prostřed těla Hrub. 465ᵇ, ucho bodeno sutzy řeklo Zrc. Múdr. 692, zawrženo gſucy Br. Ezech. 22, 16 atd.; tato nestejnost a kolísavost vniká pak také do výkladů theoretických: na př. Šimon Hájek 1547 učí, že při neutru může part. býti masc. nebo fem., tedy na př. hovado tyje leže nebo ležeci Háj. Šim. 205; Nudož. má v paradigmatech způsob novočeský, t. j. neutr. = fem., zná 54ᵃ způsob druhý a zavrhuje jej; Drach. 132 konstatuje kolísání a drží se způsobu starého, na př. zrno pšeničné padna v zemi neumře-li…; Rosa 134–136 má neutr. weduc, wolagic, činic (krátké), a semeno padna je prý errore positum; Tomsa má neutr. wolage 256, hyna 313 a vedle toho také wolagjc 259; Pelzel² má způsob novočeský 87 a 95; Tham 1801 str. 100 klade wolagic neb wolage, str. 110 hynauc neb hyna, a 1811 str. 57 neutr. leže, chodě, uče, slyše; Nejedlý 1804 str. 246 drží se způsobu starého, a 247 konstatuje kolísání; Dobr. Lehrg.² jen konstatuje kolísání str. 245; usus nč., který má nesa, teše, trpě za masc., a za neutr. nesouc, tešíc, trpíc, ustálil se tedy v době nedávné.
Sg. nom. fem. nesúci, -auci, -ouci; tešúci přehlas. tešíci; trṕáci přehlas. trpieci zúž. trpíci; často krátké -uc-, -ěc- (proti dlouhé téže slabice v plur.); někdy mylnou analogií -iec-, -ec- místo -íc-; a místo -ci odsutím -c; stsl. nesąšti, tešąšti, trъpęšti. Na př. (Maria) neſſuczy Hrad. 29ᵃ, vmruczy t. 30ᵇ, (Savina) klecziecy duši pustila Pass. 473, bratrcě
