19ᵇ, ſſeſterym obyčejem ŠtítMus. 64ᵇ, dewaterym obyčejem t. 68ᵇ atd., nč. -erým Us. – Fem. -erú, -erau, -erou; odchylka žádná, poněvadž ve sklonění složeném jsou koncovky téhož znění.
247. Pl. nom.masc. -eři: že ſedmerzi jsú manželé ŠtítMus. 18ᵇ, oſmerzi křesťané Lobk. 127ᵃ; -eří: devateří kurfiřtové Kom. Jg.; nč. -eří Us., v jazyku knižném někdy též -eři. – Akk. masc. a nom. akk. fem. -ery: cztwery lidi HusPost. 35ᵇ, cztwery peníze KolČČ. 22ᵇ (1552), jeli jsme čtwery i patery hony Pref. 52, jmám cztwery škorně Hrad. 124ᵃ, dvéře sú cztwery Mand. 33ᵃ, patery knihy Mojžiešovy HusPost. 56ᵇ, patery šaty Br. Gen. 45, 22, (kostel) od nás byl asa hony ſedmery neb oſmery Lobk. 27ᵇ, knihy devatery (Všehrd); -eré: čtveré šaty Rosa Jg., šesteré šaty Us. Jg.; nč. -eré Us. a BartD. 116 (laš.), v jazyku knižném též -ery. – Neutr. nom. akk. -era: cztwera vrata AlxB. 4, 11; -erá Us. nč., v jazyku knižném též -era.
Pl. gen. lok. -erých, – dat. -erým, – instr. –erými,– vesměs tvary sklonění složeného. Tak z pravidla. V EvOl. psáno: anděli stáchu okolo thronu y ſtarczow y ſſtwerz zwyrzat 191ᵃ, ſſtwerz nějakým omylem. V KolČČ. jsou doklady pro pl. instr.: s dědinau patery honczy položenými mezi . . . 158ᵃ (1555) a 251ᵃ (1556); na pohled je tu starožitný jmenný tvar patery, ale spíše je to výraz ustrnulý, srov. pl. instr. hotovy pěnězi v § 256.
Jiné výklady ke skloňování tomuto.
248. 1. Sem patří též adjektivalia některý, kolikerý, veškeren atp., pokud mají tvary jmenné. Na příklad
některý, sg. gen. fem. -ery: jal sě nyektery částky v zemi prositi Pulk. 120ᵃ; pl. akk. masc. -ery: (bůh) bude nyektery súditi DalC. 98, žádáše nyektery divy viděti Hod. 42ᵇ;
koliker atp., sg. nom. neutr. -ero: několikero spřežení volův Vel. Jg. na tolikero Jg.; pl. akk. –ery: niekolikery hony Lobk. 31ᵇ, kolikery hodiny Jg., několikery brylle Kom. Jg.;
veškeren atp. má v dokladech starších sg. nom. -eren, fem. -erna, neutr. –erno: šlojéřek wſſeczkeren Hod. 50ᵇ, veškeren čas Vel. Jg., všecheren neduh Jádr. Jg., (Maria) wſſieczkerna túhú svade Hrad. 72ᵇ, jsem wſeczkerna v jeho milosti Kat. 96, wſeczkerno jest přěstalo Hrad. 60ᵃ, proň wſeczkerno potupili t. 48ᵇ když jest wſſeczkerno přěvýšil Kat. 100, – a plur. nom. (akk.) -erni, -erny, -erna: to jsú wſiczkerny viděli Hrad. 22ᵃ, až sě wſyczkerny užasú Kat. 174, jiní wſſyczkerny Hod. 39ᵃ, wſieczkerny k sobě přichýle Hrad. 13ᵃ, wſſeczkerny lidi Hod. 81ᵇ, božský hlas jě wſſeczkerny ohromil t. 38ᵇ, weſkerna dokonánie sem zavrhla Kat. 96 atp. V pádech jiných přívěsků -keren, -ckeren při veš nebývá. – V nč.
