Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<265266267268269270271272273>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Dále jest -ovo, -ino, t. j. ustrnulýnom. neutr. sg., obyčejný v Čechách jihozápadních; na př. sládkovo syn, sládkovo dcera, sládkovo pole Šemb. 13, pastýřovo syn Erb. čít. 35 (domažl.), sousedovo zahrada, do sousedovo zahrady, v sousedovo domě, sousedovo děti, k sousedovo lukám, na sousedovo polích, se sousedovo chlapci, matčino bratr, od matčino sestry, s matčino bratrem, na matčino polích atd. (příklady od p. K. Skály). Příklady z doby starší: ta králevna trzpaſlkowo zemi mějieše TandZ. 176ᵃ; i ohlási se hned jestřáb: „Jsemť orlowo jediný dráb“ RZvíř. (z r. 1528, jestřáb).

V nář. valašském jest ustrnulé -oj, na př. chłapec Tomečkoj, Marýna Mečíčkoj, pole súsedoj, potkáł sem kmotřenku Lysákoj, šéł z Marýnú Macháňkoj BartD. 70. V nářečí tom je přivlastňovací zájmeno můj, tvůj, svůj, nikoli mój atd., possessivní výrazy Tomečkoj, súsedoj atp. nemohou se tedy vysvětlovati analogií podle vytčených zájmen, jako se vysvětluje strejčkůj podle můj atd. Podobá se, že je to ustrnulý nom. plur.: v témž nářečí říká se Polánkoj atp. místo -ovi, na př. kde tu bývajú Polánkoj? BartD. t.; a tento tvar ustrnul. Plural, který mívá jindy význam jména rodinného, vzat tu za possessivum a v tom významu ustrnul; analogon neobyčejné té změny ale s jiným tvarem pluralu je v nář. březovském: tu je z příjmení Šimek plural významu rodinného Šimké, a podobně Janké (Janek), kováré (kovár) atp.; na př. kdě tu bývajú Šimké; tento plur. -é ustrnul a říká se také: boł sem u Šimké, u Janké atp., to je Ozef Šimké, Dorka Janké, Jura kováré atd.

V nář. záhorském jest ustrnulé -och, již jen v řeči lidí starých, kteří říkají: céra Formánkoch, chlapci Formánkoch, mynářoch BartD. 27, místo obyčejného v témže nářečí -ůj. Je to beze vší pochyby z pl. gen. –ových; říká se: Novákových (-ovejch) louka Us., čeledín súsedových BartD. 37 (slov.), a stažením toho vzniklo -och, jako se říká k-Novákom místo -ovům nebo -ovým (viz zde č. 2).

Fem. -ina je ve jménech místních jako jest stč. Žrčina-ves, Zricina ves KosmA. 2, 27, Srczynawez Kosm1. tamt., villa Zirczinaues Kosm. pokrač. 1130; k tomu byl sg. dat. lok. -ině-vsi, in capella Zirczinewſi Kosm. pokrač. 1131, k Paſſiniewſy KollČČ. 80ᵇ (1547); a z toho pak sg. nom. -iňo-ves: Pašiňoves, z Paſſiniowſy KolEE. 31ᵇ (1628) a j., Vitiňoves, Jičiňoves v. -ině-ves.

b) Číslovky desater atp.

Sem patří číslovky druhové -er, -era, -ero. Mívají v jazyku starším sklonění jmenné v sing. ve všech pádech (pro vok. není příkladu), – v du. jich není, – a v plur. nom. a akk.; časem ho však ubývá a ujímá se sklonění složené: nom. -erý, -erá, -eré gen. -erého atd.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).