Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<263264265266267268269270271>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Jiné výklady ke skloňování tomuto.

Z adjektiv -óv, -in vyvinula se mnohá jména vlastní, místní a osobní; přisvojovací adjektivum je tu pojato za substantivum a ze substantiva stalo se omezením a zúžením významu jméno vlastní. Na př. Benešov = hrad Benešův, Miletín = hrad Milatův, t. j. hrad jejž založil neb držel Beneš, Milata atd., – Tomášóv, Kubín = muž, jehož otec nebo jiný předek byl Tomáš, Kuba atp. Jména tato byvše pojata za jména vlastní, vymkla se z kategorie přivlastňovacích adjektiv a přijala sklonění veskrze jmenné, kdežto řečená adjektiva mají sklonění to jen v jistých mezích; na př. je také sg. instr. Benešovem, Miletínem proti sg. instr. adjekt. královým, matčiným, je také plur. gen. Kubínův, dat. Kubínům atd. proti adjekt. matčiných, matčiným atd. Z Tomášóv vyvinulo se ustrnulé Tomášů, o tom viz doleji č. 3.

Stejná jména vlastní jsou také ve slovanštině ostatní. V kontextu českém skloňují se způsobem českým; na př. sg. instr. s Kostomarovem, s Puškinem atp., -ovým, -iným jest nemístné napodobení způsobu ruského.

Plur. nom. masc. -ovi béře se substantivně pro úhrnné pojmenování příslušníků a zvláště rodiny toho, kdo je míněn jménem základním; na př. kovářovi, Novákovi atp. = členové rodiny, jejíž otec jest nebo byl kovář, Novák atd. Metonymicky rozumí se pak týmže jménem také obydlí, statek atd. takové rodiny. Sklonění jest podle králóv atd., ale pojetím substantivním vyvinuly se tu některé tvary jmenné přes meze vzoru vytčeného. Zejména:

gen.; na př. u kovářů, u Nováků atp.; tvar ten je stejný s gen. chlapů, oráčů, ale rozdíl živě cítěný je v tom, že se sdružuje s nom. adj. kovářovi, Novákovi, nikoli s nom. subst. kováři, Nováci nebo –ové; – dial. jest -och místo -ových: céra Formánkoch, chlapci Formánkoch BartD. 27 (záhor.), srov. zde dále dat. -om; tento pl. gen. -och pak bývá také místo sg. nom. masc. -ův a proti fem. -ova, neutr. –ovo: Formánkoch, -ova, -ovo t.;

dat. -ovóm, -ovuom, -ovům; na př. nebudeť proč k ſauſedowuom ChelčP. 185ᵇ, (legata) až do kostela před Tejnem přivedli a potom k Slonowuom Let. 465, k Strakovům, k Vaníčkovům, k Novákovům, k sládkovům, ke kovářovům atp. Dobr. Lehrg.² 200, ČČMus. 1861, 388, Šemb. 27 (vých.-česk.) a Us.; – zkrác. -ovom: doudl. Mjichalovom, šefcovom Kotsm. 22; –staž. -om (m. -ovým nebo -ovům): k Novákom, Strakom, Čermákom, kovářom Šemb. 27 (vých.-česk.) a Us.;

instr. –ovy; na př. kovářovi jsou až za Novákovy Us. podkrk. (vedle -ovejma).

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).