a mole Pror. Ol. Jer. Epist. 11, nesetře-li ižádný rzy aeruginem Ol. Bar. 6, 23 nejsú zbaveni ote rzy t. 6, 11, plni rzi a nečistoty Vel. Jg. Později děje se se jménem tím změna ještě další, přejímá se totiž jako masculinum do vzoru chlap, na př. chytil se rez toho Jel. Jg., rez gen. rezu Us. Jg., zerz (sic) BartD. 162.
sbrojě, zbrojě: za tiem jiná zbrogie vždy šla AlxH. 4, 25, že pohanstva zbrogye hrozna AlxV. 1377, kamo takú zbrogy (akk.) stěžíš t. 1367, uzřěv takú ſbrogy velikú turbam Otc. 428ᵇ, dochova do žní tak velikú zbrogi (t. lidí) multitudinem t. 474ᵃ atp.; zbroj armatura Jg., někdy odchylkoumasc.: v zlatém zbroji Beck. 2, 11, v zlatým zbroji t. 1, 314.
skráně, proti stsl. skranьja; na př. ujemši ho za ſkranye Pass. 321, nč. skráně a škráně (též s krátkým -a-) Jg.
skrýšě je též fem. vzoru dušě; odtud později odchylka: z kostelních skregſſůw Beck. 2, 39.
strážě, stsl. straža custodia. Jest v češtině femininum při významu custodia atp., anebo též při významu custos, když se tu rozumí osoba ženská; jinak masculinum. Na př. ſtrazie custodia ŽWittb. 89, 4, řěčská ſtrazye AlxV. 1376, ſtrazye náhlý t. 1384, ſtrazie custos Otc. 345ᵃ, lidský ſtrazie Hrad. 35ᵃ, ješto byl jeho ſtraazze Štít. ř. 76ᵇ, hospodin buď tvuoj ſtrazie custodiat te Otc. 69ᵇ, mój ſtrażie socius (sic) Ol. Gen. 35, 3, ſtrazie lidský custos t. Job. 7, 20, ſtrazie žalářný custos t. Gen. 40, 4, ſtrazye Vocab. 176ᵃ, ſtraze custos Nom. 66ᵇ; jabčěnú ſtrazyu pomorum custodiam ŽWittb. 78, 1, musíť jmieti tajnú ſtrazi NRada 1321, vizu strazyu svého (t. syna) LAl. c, založte ſtrazy insidias Ol. Jos. 8, 4, založili sú sě jemu židé w ſtrazi factae sunt illi insidiae Koř. Act. 20, 3, že sě jemu chtie w ſtrazi založiti t. 23, 16, měj ſtrazy custodiam Ol. Prov. 5, 2; ot ſtrazie jutřnie a custodia matutina ŽWittb. 129, 6, Přibík z Strazie list. JHrad. 1388, odchylkou: beze všie ſtrazi Hug. 96; při tvéj ztrafi AlxBM. 3, 9, pod ſtrazy silnú Kat. 88; plur. nom. akk. ſtrazye vigiliae Ol. Súdc. 7, 11, at jsú wierni ſtrazie twogi NRada 1348, povstanúce z ſtrazy pleňtež de insidiis Ol. Jos. 8, 7, (židé) budiechu na ſtrazyech in excubiis Ol. Num. 9, 19. Vedle toho bylo masc. stráž = stsl. stražь custos, podle jo-kmenů mužských: Straſ Cis. Mnich. 97ᵃ t. j. Florian stráž, jinak Hanka ČČMus. 1853, 421, ztras tvój AlxBM. 3, 26, ſtraz mój Hrad. 72ᵃ, Strazi počěchu mluviti KatBrn. 261, král káza Strazom t. 217, bych ſtrazom dary prospěla t. 250. Některé tvary lze odvozovati od stržě i od stráž, na př. sing. dat. ſtrazy kostelnému Pass. 324, stádo jinému ſtraży poručiv custodi Ol. 1. Reg. 17, 20; lokaly: w ſtrażich chrámových Ol. Ezech. 40, 45, na ſtrażych Ol. Num. 1, 53 a na ſtrazech t. 8, 26, vesměs s významem in custodiis, liší se od lok. na ſtrazyech Ol. Num. 1, 19 jenom změnami hláskovými.
stzě semita, stsl. stьza, má některé zvláštnosti smíšením -tz-: ſtzy
