Lobk. 90ᵃ, 117ᵇ, do kláštera vešli sme dweřcy Pref. 33. Srov. pl. fem. dvérky a dvírka v § 151.
hranicě, pl. dat. ke hranicům TomP. 10, 497, matením s masc.
húščě, huſſcze Vocab. 175ᵃ, v jednu huſty AlxV. 732, w huſſcziech in condensis ŽPod. 117, 27, w huſtiech ŽKap. tamt.; – sg. gen. -i, jeho huſty Kat. 104, podle gen. kosti; – vedle toho bylo i masc. húšč na př. (ciesař) huſt welyky lesový opatři Pulk. 47ᵇ, (ciesař) vebra sě w welyky huſt toho lesu t. 48ᵃ. huſſczt veliký PulkL. 107, huſſczz mečóv a šípóv multitudinem Ol. 2. Mach. 5, 2, huſſtz dřievie silvam lignorum Ol. Ekkl. 2, 6, lid valil sě w ſylnych huſczych Rúd. 16ᵃ.
chřiepě. Sing. do levé chřijpě Háj. herb. 169ᵇ, z pravé chřípě Byl. Jg. – Du. nom. akk. chrziepi majú a nevzčenichajú ŽWittb. 113, 6 (14), ŽKlem. tamt., ŽKap. tamt., vložíš kruh na chrzyepi jeho Ben. Job. 40, 21; gen. lok. w chrzyepyy jeho Pror. Isa. 2, 22, w mu chrziepij in meis naribus Ol. Job. 27, 3. – Plur. nom. akk. chrziepye mají ŽPod. 113, 6 (14), mají chrziepie široké Mill. 120ᵃ, w chrzyepie twé Ben. 4. Reg. 19, 28; lok. w chrzyepyech w twych Pror. Isa. 37, 29; instr. chřípěmi Kom. Jg. – V dokladech: pomazáním chrijpij Háj. herb. 268ᵇ může býti gen. pl. anebo archaisticky gen. du. – Chybným pojetím některých tvarů vzniklo domnění, že jest kollektivum -ьje, chřiepie, w chrziepi sviním Prov. Jg., a sem patří snad také doklad: w chřjpj aneb v nose Vel. Jg.
konopě, stsl. konoplja, fem. Na př. konopě známa jest všem Háj. herb. 277ᵃ, čerſtwé konopě dobré gſau t. atd. Užíváno dosud, ale často bývá kollekt. konopí neutr., místo fem. konopě.
kročějě je v dokladech staročeských z pravidla femininum vzoru dušě, ale časem přechází do třídy mužských jo-kmenův. Na př. fem. sing. nom. kroczziege má gressus meus Ol. Job. 31, 7, gen. zloſt krocziege me ŽKlem. 48, 6, plur. za dvě croſziegie AlxB. 1, 17, tisíc krocziey Krist. 39ᵃ, paddesát kroczyegy Pass. 471, dvadcěti krociegi Koř. Act. 27, 22, tři sta kroczegij Mill. 92ᵃ, dvacet kroczegi t. 58ᵇ a j. dvadceti kroczegij Lobk. 5ᵇ, deset kroczegij t. 86ᵃ a j., šest kroczegij Ben. 2. Reg. 6, 13, dvanáct set kročejí Háj. Jg., dvacíti kročejí Br. Jg., dat. k tisíc kroczzegym EvOl. 294ᵃ; –masc.: sto kroczeguow Mill. 57ᵇ, několik kroczeyuow Lobk. 88ᵃ, dvacíti kročejů Vel. Jg. – Nč. kročej masc.
mezě, mez. V kleslém jazyku Ves. jsou tvary podle vz. chlap: z mezů svých VesC. 3ᵃ, k hranicem a mezům egyptským t. 20ᵇ.
mšě nč. mše atd., mše svatá gen. mše svaté atd., sklonění náležité. Z výrazů ke-mši-svaté, při-mši-svaté, na-mši-svatou atp., kde je náležitý dat. lok. a akk. mši, přejímá se totéž mši-jako ustrnulý člen spřežky nějaké také do pádů jiných a říká se na př. sg. nom. jedna mši-svatá, gen. u mši-svaté, plur. tři mši-svaté atp. Us., při slavných mſſy ſwatých Seel. 53, s třema mſſý ſwatýma t. 133.
