si: Zúfal sem, nikakež neučiním, neb sem miloval cizie a po nich chodil. Jr2,26 Kak sě zastyzije zloděj, když jej popadnú, tak sú sě zastyděli duom izrahelský, oni a králi jich, kniežata a kněžie a proroci jich, Jr2,27 řiekajíce dřěvu, otec muoj jsi ty, a kameni, ty s mě urodil. Obrátili jsú ke mně zadek a ne tvář a času trýzněnie svého řeknú: Vstaň a vykup ny! Jr2,28 Kde jsú bozi tvoji, jížto s sobě učinil? Vstaňte a vykupte tě času trýzněnie tvého. Neb podlé daróv měst tvých byli sú bozi tvoji, dome judský. Jr2,29 Co sě chcete se mnú súdem vaditi, všickni ste mě opustili, praví hospodin. Jr2,30 Nadarme sem bil syny vašě, kázaní sú nepřijěli. Sežral jest meč váš proroky vašě, jako lev pohuben jest Jr2,31 rod váš. Vizte slovo božie. Zdali pustinú učinil sem sě israhelskému lidu aneb zemí pozdní? Pročež jest tehda řekl lid muoj: Odešli smy, nepřijdeme viece k tobě. Jr2,32 Zdali zapomní pana okrášlenie svého, nevěsta pásnicě svého? Ale lid muoj zapomněl jest dní bez počta. Jr2,33 Co usiluješ ukázati dobrú cěstu tvú hledání milovánie, jenžto nadto i zlosti své naučilo si cěstám tvým Jr2,34 a na křídlech na tvých nalezena jest krev duší chudých a nevinných? Ne v jamách nalezl sem jě, ale ve všech v těchto. Jr2,35 A řekla si: Bez hřiechu a nevinen já sem. A protož obrať sě prchánie tvé ode mne. Aj toť já s súdem vaditi sě budu s tobú proto, ež si řeklo: Nehřěšilo sem. Jr2,36 Kak si sě škařědo učinilo velmi vzpodjímajě cěsty tvé! A od Ejipta zahanbeno budeš, jako si zahanbeno ot Assur, Jr2,37 neb i od toho města vyjdeš a ruce tvoji budeta na tvú hlavu. Neb jest zatratil hospodin doufánie tvé a nic prospěšného nebudeš mieti.
Jr3 Kapitola sě třetie čte
Jr3,1 V uobecném přísloví řiekají: Pustí li muž ženu svú a odejda od nie pojme druhú, zdali sě vrátí k niej viece? Zdali nebude
