zlé učinil jest lid muoj. Mě sú opustili, studnici vody živé, aby kopali sobě hluboké studnicě, studnicě zahubené, jěžto v sobě schovati nemohú vód. Jr2,14 Zdali sluha jest jeruzalémský lid aneb panoška? Pročež tehdy učinil sě jest lúpežem. Jr2,15 Na něho sú řvali lvové a dali sú hlas svuoj, položili sú zemi jeho v pustinu, města jeho shořala jsú a nenie, kto by bydlil v nich. Jr2,16 A synové nemfščí a tafenenščí podávili sú tě až do vrchu. Jr2,17 Zdali sě jest tobě to nestalo, neb si opustil hospodina boha tvého toho času, když tě jest vodil po cěstě? Jr2,18 A teď cožť sě chce na cěstě ejiptské, aby pil vodu kalnú, a co tobě s cěstú assyrskú, aby pil vodu potočnú? Jr2,19 Tresktati tě bude zlost tvá a otvrácenie tvé látiť bude. Věz a viz, ež zlé a hořké jest, ež si opustil hospodina boha tvého, aby nebyla bázen jeho u tebe, praví hospodin všěch zástupuov. Jr2,20 Od počátka zlámal si jho mé, roztrhal okovy mé a řekl jsi: Nebudu slúžiti. Neb na všelikém příhoří vysokém a pod všelikým dřěvem větví plným ty si sě podkládala, kurvo. Jr2,21 Ale já sem tě sadil, vinnici zvolenú. Všeliké siemě pravé, kako si mi sě obrátila tehda v nepravost vinnice cizie? Jr2,22 Budeš li sě mýti koččím střiebrem a rozmnožíš v sobě to býlé borith, jímžto sukno perú, zkaleno jsa v tvéj nepravosti přěde mnú, praví hospodin buoh. Jr2,23 Kak dieš, nejsem poskvrněn, po Baalim když sem chodilo? Vizte cěsty své na údolí, věz, což s učinilo, běhač lehký zpósobuješ cěsty své. Jr2,24 Polský osel obyklý na púšči v žádaní dušě své přitáhl viece milovánie svého, ižádný jeho neodvrátí. Všickni, jížto hledají jeho, nepohynú, v zemských nemocech jeho naleznú je. Jr2,25 Zabraň nozě svéj ot nahosti a hrdlu svému ot žiezi. A řekl