Lida neumětedlného neuzříš, lida vysokéj řěči, tak aby nemohl rozuměti pořádenství jazyka jeho, v němžto nýnie ižádná múdrost. Is33,20 Opatří Sion, město slavnosti vašie, oči tvoji uzříta Jeruzalém, bydlišče bohaté, stánek, jenžto nikakež přěnesen nemóž býti ani odneseni budú hřěbové jeho na věky a všickni provázkové jeho nepřětrhnú sě. Is33,21 Neb jediné tu velebný hospodin buoh váš, miesto potokóv řěky přěširoké a odevřěné, nepřěšla jest lodie veslářová ani koráb veliký přějde. Is33,22 Neb hospodin súdcě náš, hospodin zákonový ustavitel náš, hospodin král náš, ten nás spasí. Is33,23 Oslabeni sú provázkové tvoji, ale nepřěmohú. Tak bude stanové dřěvo tvé, aby rozšířiti znamenie nemohlo. Tehda budú dělati lúpežě zlúpenie mnohého, vzberú lúpež, Is33,24 ani die súsěd: Roznemohl sem sě. Lid, jenžto bydlí v něm, sňata bude s něho nepravost.
Is34 Kapitola třidcátá čtvrtá
Is34,1 Přistupte sboři lidské a slyšte lidé, poslúchajte, slyš, země a plnost jejie, svět a všeliký plod jeho, Is34,2 neb rozhněvánie všeliké lidí a prchánie na všicku zlost jich. Zabil jest hospodin a dal jě v zabitie. Is34,3 Zabití jich zavrženi budú a z mrchy z jich vzende smrad. Zchřadnú hory ode krve od jich Is34,4 a zarmútí sě všeliké zřiezenie hvězd nebeských a složie sě jako knihy nebesa a všeliké zřiezenie hvězd jich potuchne, jako sprchuje s vinnicě a s fíku, Is34,5 neb zapil sě jest na nebi meč muoj. Aj toť na idumskú vlast vzende a na lid zabíjěnie mého a na súd. Is34,6 Meč boží naplnil sě jest krve, roztučněl jest tukem a ode krve beranóv a kozlóv, ode krve tukem prorostlých skopcóv. Neb obět božie v Bozra a zabíjěnie veliké v zemi edomskéj. Is34,7 A stúpie jednorožci s nimi a býci
